Moji rodiče (60 a 62 let) byli vždy pracovití lidé a skvělí rodiče čtyř dětí. Život pro ně nebyl snadný, ale vždy si našli cestu. Jednoho dne se máma rozhodla založit si vlastní malou firmu – nevydělávala moc, ale stačilo to na to, aby mohla rodinu živit stejně dobře jako táta. Po téměř 20 letech rozvážky cukrovinek a podobných věcí po západní části Slovenska se jí naskytla příležitost konečně si koupit lepší dodávku, která ji nenechá někde na silnici. Koupila ji od svého dlouholetého dodavatele (ten jí dal lepší cenu, protože ví, jak milá je to osoba) – ale neměla dost peněz na hotovost, takže ji splácí po částech každý měsíc. Můj otec onemocněl a musel odejít do předčasného důchodu, takže přišli o větší část příjmů. Snažila se pracovat tvrději a každý den déle a také pomáhala mým sestrám s jejich malými dětmi. Jednoho dne však byla velmi unavená a za jízdy usnula, měla nehodu – utrpěla modřiny a zlomený nos – naštěstí byla po té nehodě víceméně v pořádku. Auto však bylo zničené. Jelikož se živila jako řidička, musela si koupit jiné auto, na které neměla peníze, a zároveň dál splácet to havarované, které nebylo možné opravit. Teď jim nedokážu pomoct tak, jak by potřebovali, a mám zlomené srdce. Nikdo v naší rodině nemá volné peníze, aby jim pomohl s dluhy, ale možná, když se lidé spojí, můžeme jim pomoct znovu žít. Po té nehodě oba ztratili úsměv a chuť do života... Jsou to jen dva lidé, kteří dýchají a vypadají, jako by se vzdali štěstí a života... Nežádám vás o pomoc, jsou lidé, kteří to potřebují víc než moji rodiče. Ale možná někteří z vás cítí mou zoufalost, protože možná byli kdysi v podobné situaci.

Moc děkuji za každý cent – určitě to pomůže