Přesně před 8 lety se mi život obrátil vzhůru nohama. Zachránili mě doslova na poslední chvíli. Lékaři mi dávali 20% šanci na přežití. Nevzdala jsem to a bojovala jsem. A bojuji dodnes. Ale teď už s něčím jiným. Je pravda, že jsem stále každý druhý den závislá na přístroji a zákroku, který mi zachraňuje život. Celé to trvá půl dne. Každý druhý den. Nemám nárok na invalidní důchod, protože: 1) Nepodařilo se určit, kdy vzniklo postižení, takže nemám nárok ani na sociální důchod (ten náleží osobám, které onemocněly před dovršením 16 let). 2) Přestože pracuji od 17 let, respektive jsem pracovala, bohužel to nebylo na základě pracovní smlouvy. Byla jsem v těžké situaci a vždy jsem souhlasila s prací za podmínek, jaké byly, takže často šlo o zakázky na volné noze atd. ZUS také zamítl mou žádost o přídavek, který dostávají osoby s vysokým stupněm invalidity, který mám i já. V papírech jsem osoba NESCHOPNÁ SAMOSTATNÉ EXISTENCE, ale od ZUS mi nenáleží absolutně nic. V tuto chvíli se živím už jen z dávky od MOPSu, která, pozor, činí celých 320 zlotých. Prodala jsem, co se dalo. Vyměnila jsem byt za ten nejmenší možný. Teď mi chybí peníze na všechno, na léky, na poplatky, na jídlo. Vzdala jsem se všeho, čeho jsem se mohla vzdát. Obracím se na vás s prosbou o pomoc, protože nemám jinou možnost. Vždy jsem pomáhala ostatním, teď jsem to zase já (protože před 12 lety jsem se dočasně ocitla v těžké situaci), kdo musí potlačit svou hrdost a ponížit se prosbou o pomoc. Pomozte mi pomáhat ostatním. Už 5 let vedu projekt „Dialýza není rozsudek“ a každý den pomáhám lidem s tou samou nemocí jako já, aby se v této těžké situaci zorientovali – učím je, co se smí a co ne, připravila jsem tabulky s tím, co je pro dialyzované důležité, každý den mluvím přes internet s lidmi, kteří nedostávají informace od lékařů. Z různých důvodů. Já jsem narazila na úžasné lékaře, kteří mě hodně naučili. Vedu podpůrnou skupinu a také účet na sociálních sítích, kde ukazuji život s touto nemocí. A donedávna jsem tam ukazovala i recepty. Ráda bych vytvořila e-knihu, momentálně si na to ale nemůžu dovolit produkty, ale věřím, že se k tomu vrátím. Mám svůj podcast pro dialyzované a jejich rodiny, protože i oni zde potřebují podporu. Tím, že podpoříte mě, pomůžete mi pomáhat ostatním. Musím platit účty jako každý, jenže nemám z čeho. Uvedu vám příklad: předložila jsem sociálce fakturu na 300 zlotých za elektřinu a oni mi přiznali podporu – pozor – celých 50 zlotých. I když mi můj zdravotní stav momentálně nedovoluje fyzickou práci – v zoufalství jsem šla na několik pohovorů –, protože když vidí můj životopis, všude mě zvou a chtějí mě okamžitě zaměstnat, ale jakmile se dozvědí, že chodím na dialýzu každý druhý den, vyřazují mě a zvou mě až po transplantaci. Právě na to se teď chci soustředit. Musím si nechat spravit zuby, a to budou také náklady, které, pokud to půjde, pokryje NFZ, ale některé věci budu muset řešit soukromě. Proto vás tak moc prosím o pomoc. Zvýšila jsem si svou odbornou kvalifikaci, změnila obor a doufám, že se vrátím na trh práce, jakmile se mi podaří stabilizovat svůj zdravotní stav. Protože teď to není tak, že bych byla mimo jen v dny dialýzy. Často den po ní ještě nemůžu vyjít z domu, natož abych šla do práce. Velmi srdečně děkuji všem, kteří se rozhodli mi pomoci <3 Lékař mi odebral stupeň „značný“, což mi velmi ztěžuje život, protože mi vzal příplatek ve výši 215 zł.