...jsou chvíle v životě člověka, kdy dojdou slova a zůstávají jen tiché modlitby, prosby a naděje. Toto je jeden z takových okamžiků, stále musím mluvit! Nemůžu to nikomu říct, tak to řeknu všem!

Glioblastom...

Šestého října vstoupil do našich životů nečekaně, nezakázaně, ale o to neúprosněji. Usměvavá tvář mého drahého bratra toho dne nezářila. Přišel jsi a chystáš se mi vzít všechno, co je pro mě tak sladké, miláčku! Ale já ti to nedám! Nikdy to nedám!!!

Prožili jsme dlouhé měsíce, bolesti, starosti, bezesné noci a slzy... Mou Andičku napadl ten nejagresivnější nádor na světě. Život zachraňující operace, 30 radioterapií, 21 chemoterapií a pak naděje, že ta obávaná nemoc zmizela z našeho života. Naděje, že se náš svět nezhroutí. V lednu pak přišla smutná zpráva... nádor se vrátil a je agresivnější než kdy dřív. Lékaři to s mým silným, statečným, úžasným bratrem vzdali! ( Předpovídali 4-6 měsíců) Teď už to mohlo být jen ticho, řada nezodpovězených otázek, vztek, beznaděj!

... Ale já se nevzdám, nemohu se vzdát svého statečného, nádherného Bratra! V Německu jsem našel postup, imunoterapii, což je vlastně léčba ve formě mnou vyvinuté vakcíny. Vykazuje mimořádně dobré výsledky a někteří z pacientů již přežívají šest let (Více o léčbě zde: https: //www.nature.com/articles/s41467-024-51315-8 ).

Léčba stojí 80 000 eur, v prvním kole musíme zaplatit 20 000 eur za diagnostiku a dalších 60 000 eur za vakcínu.

Tady potřebuji vaši pomoc! Prosím, pomozte mi v tomto boji, pokud můžete, aby můj Bratr mohl dál zářit na této Zemi. Můj statečný Bratr, kterého život nikdy nešetřil, který pohřbil své tříleté dítě, který má srdce na pravém místě, který miluje bratrova chlapečka jako svého vlastního, který se nebojí o sebe, ale bojí se, co bude s námi, když bude muset odejít... nedá se slovy popsat, jaký je to úžasný člověk, jaký je to bratr, jaká je to teta, jaké je to úžasné dítě pro naši Maminku... je toho ještě tolik, co by se dalo udělat tady mezi námi! Je to velká bojovnice, a pokud bude mít možnost, pokud to společně zvládneme, tak to zvládne! V 54 letech není čas se loučit! Ještě ne! Ještě musí našeho malého synovce naučit fígle namlouvání, doprovodit ho k maturitě, usmívat se na jeho svatební fotky a poradit mu v mnoha dalších věcech!

Prosím vás, jestli můžete v tomto boji za uzdravení alespoň trochu pomoci, pomůže cena tabulky čokolády nebo pytlíku cukru, protože mnoho maličkostí urazí dlouhou cestu!

Pokud nemůžete, pošlete prosím pozorné objetí, věřte mi, že to hodně znamená! Věřím, že společně to zvládneme! Věřím, že i když jsme bitvu prohráli, vyjdeme z ní vítězně, ruku v ruce!

Děkuji vám: Barbara