Jmenuji se Rudolf Kutas a jsem v důchodu. Před 16 lety jsem se přestěhoval z Budapešti do obce Átány. Během několika týdnů, co jsem tu byl, jsem začal vnímat, v jaké životní situaci se nachází romská menšina. Začal jsem se věnovat dětem a z letní kuchyně jsem vytvořil společenský prostor. Po škole ke mně děti chodily s radostí. Společně jsme si navzájem pomáhali s domácími úkoly na ten den a pak jsme si hráli. Společenské hry, korálkování, ruční práce, hry na dvoře atd. Bohužel do toho zasáhla politika, protože starosta vyhrožoval rodičům dětí, že pokud k nám budou jejich děti chodit, nedostanou veřejně prospěšné práce. Tak se stalo, že děti bohužel postupně přestaly chodit na společné aktivity. Nakonec se už neodvážily přijít. S partnerem jsme proto hledali příležitosti, kdy jsme se jim mohli věnovat. Takovou příležitostí byly například Velikonoce, kdy jsme pro ně uspořádali honbu za vajíčky, nebo soutěž ke Dni dětí, kterou jsme po předchozí domluvě s ředitelem kulturního domu chtěli uspořádat v zahradě kulturního domu, ale starosta to nepovolil. takže na základě mé písemné žádosti, kterou svým podpisem schválil, jsme byli nuceni akci uspořádat na zrekultivované skládce obce. Mohl bych ještě dlouho psát o tom, v čem všem jsem se snažil pomoci zdejší menšině, ale v současné době je jejich největší starostí obživa. Z darů se mi někdy podaří sehnat jim oblečení, ale tím jejich kvalitu života nijak výrazně nezlepším. Z částky, kterou jste poslali, bych chtěl v první řadě podpořit děti tím, že je vezmu na místa, kde na ně působí jiné vlivy prostředí, čímž se rozvine jejich sebevědomí. Samozřejmě by se určitá částka měla věnovat i na stravu, protože jejich rodiče nemají pravidelný příjem, a proto se stává, že celé dny nejedí. Dále na kreativní aktivity, které formují komunitu a vytvářejí soudržnou skupinu lidí, kteří by jako dospělí chtěli žít v jiné kvalitě života.

Problém je velký a s poděkováním vás proto prosím o pomoc.

Rudolf Kutas

Átány Árpád, Vezér utca 6.

+36 30 140 1920