Dlouho jsem přemýšlela, jestli mám o podporu žádat tady, protože je zřejmé, že mnoho zdejších sběratelů se zabývá většími tragédiemi a problémy než já. Rozhodla jsem se však, že to udělám, když jsem přestala vidět světlo na konci tunelu.

Do obrovských dluhů jsem se dostal kvůli své přítelkyni (už spolu nejsme) a vlastní hlouposti.

Seznámil jsem se s ní na internetu, rychle jsme si padli do oka a byli jsme pár. Byl jsem super šťastný, protože to byla moje první přítelkyně a víte, jak to je..... zamilovaný, a proto velmi důvěřivý, zaslepený..... Zdálo se mi, že jsem ten nejšťastnější člověk na světě. Konečně jsem měl vlastní rodinu... Můj největší, celoživotní sen na mnoho a mnoho let. Po několika letech společného života mě přesvědčila, abych si pro ni vzal půjčku na auto. Neměla žádnou bonitu, protože v té době nepracovala, ale slíbila, že bude splácet splátky 500+ (státní příspěvek pro ty, kdo mají dítě) (měla dítě z předchozího vztahu), a také že jakmile bude mít auto, rychle si najde práci. Souhlasil jsem. Když auto přišlo, přišla s nápadem otevřít si malý obchod s domácími chemikáliemi. Dlouho se mě snažila přesvědčit a já se zdráhal, protože o provozování obchodu a podobně nic nevím. Řekla, že se o všechno ohledně obchodu a účetnictví postará ona, protože v tom má znalosti a zkušenosti. Opět jsem jí uvěřil a obchod jsme měli. Byl jsem šťastný, že máme něco svého, svůj vlastní obchod..... Samozřejmě jsem si na jeho otevření vzal další půjčku. Radost netrvala dlouho. Zažil jsem první šok, když mi banka oznámila, že kvůli neplacení splátek za auto mi vypovídá smlouvu a auto přebírá. Dívka se mi omlouvala, plakala, že ano, je to její chyba, protože vlastně neplatila, ale nechtěla mi říct, že peníze musela utratit za něco jiného, a že se omlouvá, že mi informaci před bankou zatajila. Měl jsem ji rád a věřil jsem, že je to všechno smůla, ale že to zvládneme. Věřil jsem, že se půjčka vyřídí sama, protože auto bylo pořízeno za větší částku, než byl úvěr, a že se splatí sama. Ukázalo se, že jsem se velmi mýlil, protože bylo oceněno odhadcem najatým bankou na méně než 1/3 tržní hodnoty. Ukázalo se, že odhadce našel na autě spoustu vnějších závad (a velmi obecné vnitřní závady), takže hodnotu snížil. Navíc nezohlednil plnou výbavu vozu, což hodnotu rovněž snížilo. Mnohem zajímavější je, když porovnáte zprávu odhadce s protokolem, který byl vyhotoven, když si ode mě zaměstnanec banky auto vyzvedával. Ve zprávě je uvedena řada poškození vozu, která však v době podpisu protokolu nebyla a nejsou tam uvedena. Třešničkou na dortu je stav tachometru uvedený v protokolu a ve zprávě. Je velmi rozdílný, což znamená, že s ním někdo jezdil od okamžiku, kdy jsem auto předal bance, až do okamžiku, kdy se k němu dostal odhadce. Moje stížnosti bance byly marné a právníka, který by mi pomohl, jsem nenašel. Všichni rezignovali, když se dozvěděli jméno banky. Byl jsem zničený. Ještě horší věci se staly později... Obchodu se příliš nedařilo. Další rána od té dívky... Vzala zboží, podepsala smlouvy, ale nezaplatila. Opět přede mnou všechno tajila a já si to uvědomil příliš pozdě. I přes okamžité uzavření obchodu na něm zůstaly dluhy. Nebyl jsem schopen je splácet a v mnoha případech jsem o dluhu vůči té či oné firmě ani nevěděl. O takových věcech jsem se dozvěděl až ve fázi exekutora. Právníci rozhazovali rukama se slovy "byla tam domněnka plné moci, takže všechno je na vás". Došlo to tak daleko, že s penězi, které mi exekutor nechal, jsem měl na výběr buď splatit další závazky, které jsem do té doby normálně platil, nebo mít z čeho jíst a žít. To samozřejmě nakonec vedlo k eskalaci dalších exekucí ze strany exekutorů. Dnes je mi 41 let a nemám vůbec nic..... Nevidím svou budoucnost ... přestože pracuji stejný úrok z dluhů a exekučních poplatků a všechno..... přesahuje mé finanční možnosti a vím, že nejsem schopna to sama do konce života splatit. Životní sen přišel vniveč. Žiju v těchto dluzích už 8 let a nikdy nevím, jestli se najednou neobjeví něco dalšího, nějaký další dluh, který vygeneroval můj bývalý a schoval ho přede mnou. Tento strach je umocněn tím, že i po letech od uzavření obchodu skutečně něco vyjde..... Zkrátka můj bývalý šel do vězení, protože lidi nedostali věci, za které zaplatili na aukčních portálech..... a prodej probíhal, jako bych je prodávala já. Pak jsem při soudním jednání zjistil, že když byla se mnou, tak mě ještě šukala. Zaplatím za svůj sen mít vztah, být milován do konce života..... Nevím, jaké fotky sem přidat, nebo jestli něco nechybí. Prosím, dejte mi vědět, pokud by někdo chtěl vědět víc.

Dlouho jsem přemýšlela, jestli tady mám žádat o podporu, protože je vidět, že spousta kapek tady řeší větší tragédie a problémy než já. Rozhodl jsem se však, že tak učiním ve chvíli, kdy už jsem neviděl světlo na konci tunelu.

Upadl jsem do obrovských dluhů kvůli své přítelkyni (už spolu nejsme) a vlastní hlouposti.

Seznámil jsem se s ní na internetu, rychle to mezi námi zajiskřilo a byli jsme pár. Byl jsem mega šťastný, protože to byla moje první přítelkyně a víte, jak to je... zamilovaný, a tudíž velmi důvěřivý, zaslepený člověk... myslel jsem si, že jsem nejšťastnější člověk na světě. Konečně jsem měl vlastní rodinu... můj největší, celoživotní, dlouholetý sen. Po několika letech společného života mě přesvědčila, abych si vzal půjčku na auto a koupil jí ho. Nemá sice úvěruschopnost, protože zrovna nepracovala, ale slíbila, že bude splátky platit s 500+ (měla dítě z předchozího vztahu), a také že jakmile bude mít auto, najde si rychle práci. S tím jsem souhlasil. Když auto dorazilo, přišla s nápadem, že bychom si mohli otevřít malý obchod s domácí chemií. Dlouho mě přemlouvala a já se zdráhal, protože o provozování obchodu nic nevím. Řekla, že se o obchod a účetnictví postará ona, protože má znalosti a zkušenosti. Opět jsem jí uvěřil a obchod jsme měli. Byl jsem šťastný, že máme něco svého, vlastní podnik... samozřejmě jsem si vzal další půjčku, abych ho mohl otevřít. Radost netrvala dlouho. První šok jsem zažil, když mi banka oznámila, že mi z důvodu neplacení splátek za auto vypovídá smlouvu a auto přebírá. Přítelkyně se mi omlouvala, plakala, že ano, je to její chyba, protože neplatila, ale nechtěla mi říct, že peníze musí utratit za něco jiného a že ji mrzí, že mi informaci z banky zatajila. Měl jsem ji rád a věřil jsem, že je to všechno smůla, ale že to zvládneme. Věřil jsem, že se půjčka "vyřeší sama", protože auto bylo koupeno za víc peněz, než byla půjčka, a že se zaplatí. Ukázalo se, že jsem se velmi mýlil, protože ho znalec najatý bankou ocenil na méně než třetinu jeho tržní hodnoty. Ukázalo se, že znalec zjistil na autě velké množství vnějších vad (a také velmi obecné vnitřní vady), a proto hodnotu snížil. Kromě toho nezohlednil plnou výbavu vozu, což hodnotu rovněž snížilo. Mnohem zajímavější je porovnat znalecký posudek s posudkem, který byl vypracován v době, kdy si ode mne zaměstnanec banky vůz vyzvedl. Ve zprávě se objevuje spousta poškození vozu, která tam však v době podpisu zprávy nebyla a nejsou. Třešničkou na dortu je údaj na tachometru ve zprávě a v protokolu. Velmi se liší, což znamená, že s autem někdo jezdil od chvíle, kdy jsem ho předal bance, až do chvíle, kdy ho převzal odhadce. Moje stížnosti bance byly marné a právníka, který by mi pomohl, jsem nenašel. Každý, kdo slyšel jméno banky, to vzdal. Byl jsem zničený. Ještě horší přišlo později... obchodu se nedařilo. Další rána od té dívky... brala zboží, podepisovala smlouvy, ale neplatila. Opět přede mnou všechno tajila a já si to uvědomil příliš pozdě. I přes okamžité uzavření obchodu na něm zůstaly dluhy. Nebyl jsem schopen je splácet a v mnoha případech jsem ani nevěděl, že té či oné firmě dlužím. O takových věcech jsem se dozvěděl až ve fázi, kdy se o nich dozvěděl exekutor. Právníci rozpřáhli ruce a řekli: "byla tam domněnka plné moci, takže všechno padá na vaši hlavu". Došlo to tak daleko, že s penězi, které mi exekutor nechal, jsem měl na výběr buď splatit další dluhy, které jsem normálně splácel, nebo mít z čeho jíst a žít. To samozřejmě nakonec vedlo k tomu, že exekutoři stupňovali další exekuce.

Dnes je mi 41 let a nemám vůbec nic... nevidím do budoucna... i když pracuji na stejné úroky z dluhů a exekuční poplatky a tak... je to nad mé finanční možnosti a vím, že do konce života to sám nesplatím. Podle informací z mé banky je v tuto chvíli součet částek vyplývajících z exekuce na mém bankovním účtu přes 220000zł. Celoživotní sen se mi rozplynul. Žiji v tomto dluhu už 8 let a nikdy nevím, jestli se najednou neobjeví něco dalšího, nějaký další dluh, který vygenerovala moje bývalá přítelkyně a zatajila ho přede mnou. Tento strach je umocněn tím, že i po letech od uzavření obchodu se skutečně něco objeví... abych to zkrátil, moje bývalá šla do vězení za to, že lidé nedostali věci, které si u ní zaplatili na aukčních portálech.... a prodej se uskutečnil, jako bych to prodával já. Pak jsem při soudním jednání zjistil, že když byla se mnou, tak mi stejně nasadila parohy. Do konce života budu platit za svůj sen, že jsem ve vztahu, že jsem milován.....

Nevím, jaké obrázky sem přidat, nebo jestli tam něco nechybí. Prosím, dejte mi vědět, jak by někdo chtěl vědět víc.