Vážení příznivci, dobrosrdeční lidé! S hlubokým zármutkem, ale v zájmu budoucnosti našich dětí a s odložením veškeré své hrdosti se na vás obracím. V životě jsem ještě nikdy o pomoc nepožádala, ale moje rodina se nyní ocitla v tak kritické situaci, že je v sázce bezpečnost našich dětí a střechu nad jejich hlavami.Jsem 41letá matka. Od svých 15 let bojuji s Crohnovou chorobou a chronickým zánětem, které mi dnes zcela zničily zdraví, a proto jsem v současné době v invalidním důchodu. Můj měsíční fixní příjem činí pouhých 87 000 forintů. Můj manžel pracuje ve stavebnictví, výplatu dostává týdně, což činí maximálně 50 000 forintů týdně. Zbytek dostává na účet, který jde na splátky úvěru! Z tohoto mimořádně skromného a nejistého rozpočtu vychováváme s láskou naše dvě děti. Dříve jsme v naději, že se naše rodina dále rozroste, vzali úvěr Babaváró. Bohužel se nám třetí dítě – navzdory všem našim snahám a touhám – nepodařilo. Toto bolestné zklamání nás uvrhlo i do obrovské finanční pasti: na krku nám zůstal úvěr a naše životní náklady se náhle staly neúnosnými.Ačkoli naše úvěry a náklady na bydlení – za cenu nadlidských obětí – zatím dokážeme splácet, protože se bojíme, že přijdeme o náš domov, na každodenní stravu, na živobytí po zaplacení účtů a na základní oblečení pro děti už nám téměř nic nezbývá. Ocitli jsme se ve velmi těžké a beznadějné situaci, i zajištění každodenního jídla nám způsobuje vážné starosti. Nežádáme o podporu na luxusní věci ani na zbytečnosti. Modlíme se za to, abychom dočasně dostali pomoc s jídlem a oblečením pro naše děti, dokud tuto těžkou finanční krizi překonáme a dokážeme ochránit náš domov nad jejich hlavami. Jakýkoli malý finanční příspěvek, trvanlivé potraviny nebo dětské oblečení v dobrém stavu by pro nás znamenaly obrovskou záchranu pro přežití.Z celého srdce vám děkuji, že jste si přečetli náš dopis, a děkuji za každou malou pomoc, která může dát našim dětem naději. S úctou a vděčností, Évi Tóthová