Opravdu nevím, jak začít, možná "opravdu v médiích". Strašně se za sebe stydím, protože v tuto chvíli nedokážu najít jinou cestu než prosit o milost, o pomoc. Mám psa, který před necelým týdnem utrpěl zranění předního zkříženého vazu v pravém koleni. Potřebuje operaci, která by měla stát asi 2000 eur, ale už několik let jsem ji neviděla. Víte, jsem invalidní důchodce, žiji s matkou, která je také invalidní důchodkyně, a s otcem, který má pokročilou formu demence (doklady o všech postiženích a zdravotních potížích mohu poslat později, pozn. op.p.). domov důchodců si nemůžeme dovolit, snažíme se o něj starat, jak nejlépe umíme, ale málokdy mám pocit, že se mi to daří. Když se dívám, jak trpí, vždycky mě přepadne špatné svědomí, pocit bezmoci, viny, ... vidíte, proto píšu. Chtěla bych zdůraznit, že nechci svými životními zmatky vyvolávat špatné svědomí, jen chci požádat o pomoc. Pokud to nepůjde, chápu, člověk nemůže spasit celý svět, ale slova nejsou koně.