Ola, a miña nai chámase Alicia e teño 35 anos.

O ano pasado morreu meu pai e quedei completamente sen familia nin amigos.

Como padecía unha enfermidade contaxiosa mentres vivía, nunca me deixou limpa nin tirou nada. Sacrificei a miña saúde durante moitos anos pola súa porque era a única familia que tiña ao volver, deixoume coa casa queimada, chea de enfermidades que ameazaban a vida e lixo que limpar. Nos últimos 9 meses fixen o que puiden, pero estou empezando a perder a cordura pouco a pouco, así que quero intentar usar o poder das redes sociais e conseguir que a xente me axude. Se estivestes nesta situación, sabedes canto custou todo isto. Nin sequera teño fiestras no segundo andar. O único sistema de calefacción é unha cheminea de leña na miña habitación porque arranxar o quentador custou 2.500 €. Así que, por favor, axúdenme a estar máis quente que o inverno pasado e a poder desfacerme doutro lixo. Grazas, rapaces🫶🏻

Versión completa de CZ aquí

subsidio para o país ceco 👇

Sama proti ruině a minulosti: Pomozte mi vyčistit domov po chorobném hromadění mého zesnulého otce

Engadir á miña lista:

Když vám život nadělí ruinu a vy na to zůstanete úplně sami

Ah, todos,

jmenuji se Alice, je mi 35 let a stojím před nejtežší zkouškou svého života. Nikdy pro mě nebylo jednoduché říct si o pomoc. Vždycky jsem byla ta, která se spoléhala jen sama na sebe. Jako jedináček jsem si prošla těžkými obdobími — byla jsem na dně, potýkala se s dluhy i nemocí, ale vždycky jsem v sobě našla sílu vstát a jít dál. Vybudovala jsem si nový život v zahraničí, kde jsem strávila posledních 7 let. Měla jsem krásný byt v Německu a pocit, že se věci konečně obracejí k dobrému. Konečne jsem mela poprvé čas sama na sebe nemusela jsem po nikom uklízet o někoho se starat (jako jsem to dělala už od svých 12 let kdy me opustila matka, aby se stala feťačkou a prostitutkou)

Konečně jsem měla čas léčit své rány a znovu najít sama sebe.

Pak ale přišlo září minulého roku — a všechno se během jediného dne sesypalo jako domeček z karet.

Smrt v zahraničí a návrat do noční můry

Můj táta náhle zemřel v Řecku. Přestože náš vztah nebyl jednoduchý a táta nebyl ideálním otcem, byl to jediný člověk z mojí rodiny, který mi zbyl (zbytek příbuzenstva buď nežije, nebo propadlzálosismu alkohol a. Převoz těla, uskladnění a zpopelnění a pohřeb e zahraničí mě stály 4 500 € ještě předtím, než jsem vůbec stihla překročit hranice Česka.

Musela jsem narychlo opustit svůj milovaný byt v zahraničí, zanechat tam vybudovaný život a vrátit se do Čech. Myslela jsem, že tu najdu alespoň základní zázemí. Místo toho jsem dorazila do spáleniště — doslova i obrazně.

Dům plný odpadu, hlodavců e zimy

Můj táta trpěl závažnou poruchou chorobného hromadění (tzv. acumulación). Za celý svůj život nevyklidil ani věci po svých rodičích. Pred třemi lety jsem strávila Vánoce zde abych mi pomohla vyklidit alespoň obývák, kde trávil většinu času aby ho vymaloval- vsechno jsem odnesla zabalila vyhodila některé věkteré věrtila jehoz abyškrti po jehoz abyšknoa nanosil zpět. Dokonce i štosy novin co jsem pred třemi lety zabalila byli porad venku. Bylo mi do pláče a je mi od te doby, truchlím za otce, za to, že jsem v 35 zůstala úplně sama , truchlím za svůj ztracený život který mi tak dlouho trvalo vybudovat a přitom de budděhr se který který teď říkám domov.

Zdědila jsem velký dům, který byl doslova až po strop nacpaný odpadky, starým haraburdím, myšími výkaly a plísní.

Para que non sexa así:

Dům byl dlouhodobě nevytápěný, vymrzlý a částečně poničený požárem.

V celém domě nebyla teplá voda ani topení.

V druhém patře chybí ještě zazdít 2 okna, takže do stavby přímo prší a zatéká.

Když jsem požádala o pomoc stát, nedostala jsem ani korunu — z důvodu, že jsem předchozích 7 let žila a pracovala v zahraničí. A po žádosti na úřad práce mi řekli, že když tam žiju už několik měsíců tak to přece není životu ohrožující prostředí a tudíž nemám právo ani na jednorázovy příspěspěsí.

Zimu 2025 jsem přežila jen díky tomu, že jsem se naučila sekat dřevo av kamnech spalovala starý rozbitý nábytek, poličky a dřevěné palety, abych poprvé v životě neumrzla. Respekt pro naše předky!!!

En todo o mundo

Lidé zvenčí vidí jen „velký barák“ a myslí si, že jsem měla štěstí. Nevidí ale to, že uvnitř mrzne, prší a já tu žiji v podmínkách, které jsou zdravotně nebezpečné.

Nemám velkou rodinu, která by mi přišla pomoct. Moje nejlepší kamarádka je máma dvou malých dětí a sama ztěží vychází s penězi. Kamarád pracuje v Německu a když jednou za 2-3 týdny přijede, nechci ho zneužívat jako otroka. A tak každý den sama vyklízím, třídím, nosím těžké pytle a prodávám cokoliv, co má alespoň minimální hodnotu, jen abych zaplatila základní náklady a ulevila sousedům od západchu a nepoter zůstal.

Zjišťuji, že zde nic nebylo legální, na všem vázne nějaký problém a já k tomu všemu přišla jako slepý k houslím.

Porque fas isto con axuda?

Zvykla jsem si zatnout zuby a bojovat. Ale cítím, že mi fyzické e psychické síly definitivo docházejí. Sama ten obrovský nános špíny, hlodavců a infekčního odpadu fyzicky ani finančně nezvládnu odvézt a dezinfikovat.

Cílová částka 2 000 € (cca 50 000 Kč) mi pomůže udělat ten nejdůležitější krok k lidskému bydlení:

Zabezpečení profesionální dezinfekce, dezinsekce a deratizace 1. patra, aby bylo prostředí zdravotně nezávadné a bezpečné k životu.

Zaplacení velkoobjemových kontejnerů a odvozu všeho nahromaděného odpadu, který jsem dosud vlastníma rukama vyklidila a roztřídila.

Que podes axudar?

Jakýmkoliv finančním příspěvkem: I částka ve výši jedné kávy (50–100 Kč) pro mě znamená obrovský krok vpřed a dodá mi naději, že v tom nejsem sama.

Sdílením tohoto příběhu: Pokud nemůžete přispět finančně, prosím, sdílejte tuto sbírku na svých sociálních sítích. Čím více lidí se o mém boji dozví, tím větší mám šanci vrátit tomuto místu důstojnost.

Děkuji všem ze srdce za jakoukoliv pomoc, vlídné slovo e sdílení.

Súctou e vděkem,

Vaše Alice