Vážená paní/vážený pane,

dovolte mi, abych se s vámi podělil o svůj příběh, který začal před osmi lety a od té doby zcela změnil můj život. Z jednoho dne na druhý jsem vážně onemocněl. To, co je pro ostatní samozřejmostí – jídlo, práce, radosti každodenního života – se pro mě stalo nedosažitelným snem.

V jedné části břicha se objevila neustálá, nesnesitelná bolest, jako bych neustále trpěla střevními křečemi. Občas ji dokážu zmírnit pouze silným tlakem – tak trávím každý den. Jídlo pro mě není radostí, ale utrpením: sotva dokážu jíst a mám potíže s udržením váhy. Musela jsem ze svého jídelníčku vyloučit téměř vše, ale i těch pár potravin, které bych teoreticky mohla jíst, mi způsobuje bolest.

V posledních letech jsem udělala vše pro to, abych zjistila příčinu své nemoci. Navštívila jsem nespočet lékařů po celé zemi, vyzkoušela tradiční i alternativní léčby a podstoupila tři operace, přesto jsem stále na stejném místě. Diagnóza, kterou bylo obtížné stanovit, zní mimo jiné tak, že mi nefungují správně nervy ve střevech. Hovoří se pouze o jedné možnosti: stomii, ale není žádná záruka, že by to skutečně bylo řešením.

Toto onemocnění mi zničilo nejen tělo, ale i celý život. Ztratila jsem nejen práci, ale i sen – být matkou. Kvůli nemoci to zatím nebylo možné, i když to bylo mým největším přáním. Stále bych měla šanci, kdybych se mohla rychle uzdravit, ale k tomu potřebuji lékařskou pomoc, kterou si momentálně nemohu dovolit.

Rozpadlo se mi také manželství. Zpočátku mi rodina i manžel stáli po boku a věřili, že se uzdravím. Ale v průběhu let naděje vyprchala a dnes zůstávám sama se svou bolestí. Žiji ve zranitelném vztahu, který mě vyčerpává nejen fyzicky, ale i psychicky.

Ale taková já nejsem. V zásadě jsem veselá, vtipná žena, která miluje život, která bojuje a nikdy se nevzdává. Teď ale cítím, že už to sama nezvládnu. Nechci takhle žít, nechci se smířit s tím, že můj život určuje bolest a bezmocnost.

Dosud jsem nikdy nepožádala o pomoc. Vždy jsem raději dávala, ale nyní jsem nucena obrátit se na vás. Stále věřím, že existuje lékař, léčba, která mi může pomoci. Ale abych se k ní dostala, potřebuji podporu.

Prosím, pokud můžete, pomozte mi pokračovat v boji a získat šanci na normální život. Vyjadřuji svou nejhlubší vděčnost za jakoukoli podporu.

S vděčným srdcem a děkuji.