Dobrý den, milí lidé, jmenuji se Alexandru, pocházím z Rumunska, je mi 27 let a procházím velmi těžkým obdobím svého života. Moje přítelkyně je v šestém měsíci těhotenství, za šest měsíců se nám narodí chlapeček a potřebuji vaši pomoc.

Loni v říjnu jsem odjel pracovat do Německa, protože jsme se tady velmi těžko protloukali, a rozhodl jsem se odjet, abych našetřil nějaké peníze, abychom se mohli postavit na nohy a pokud vše půjde dobře, zajistit si budoucnost. Bohužel to ale nebylo tak jednoduché, jak jsem si myslel. našel jsem si práci ve skladu s oděvními štítky, němčinu jsem tam neuměl, nebyla povinná, zavolal jsem, promluvil jsem si a zdálo se, že je vše v pořádku, osoba, se kterou jsem mluvil, byla milá a měla zdravý rozum, probrali jsme všechno, zdálo se mi, že je vše v pořádku, zaplatil mi i dopravu, nabídl mi také 50 € týdně na jídlo, které mi strhnou z první výplaty, tolik peněz jsem neměl, abych si vystačil, byl jsem velmi šťastný. Dorazil jsem tam v pondělí ráno, ubytovali mě v ubytovně, kde byli kolegové z Rumunska, bylo to perfektní, měl jsem s kým si povídat, byli to klidní, rozumní a slušní lidé. Ten, s kým jsem mluvil, mi zavolal druhý den ráno, musel jsem začít pracovat, první týden byl docela dobrý, zvykl jsem si na práci, vedlo se mi dobře, byli se mnou spokojení, dokonce mi nabídli 50 € na jídlo. Po dvou týdnech se ke mně tamní šéfové začali chovat špatně, ztížili mi práci, křičeli, ani mi nenabídli peníze, alespoň jsem zůstal bez peněz, měl jsem štěstí, že mě kolegové, se kterými jsem bydlel v bytě, pozvali, abych s nimi jedl u stolu, a viděli, že se ke mně chovají špatně, V práci jsem dělal všechno možné, abych byl spokojený, ale marně, tak to bylo měsíc, než se rozhodli mě vyhodit a bez zaplacení dopravy mě nechali na ulici bez peněz, Nevěděl jsem, co dělat, neměl jsem peníze, neměl jsem jídlo, nic. Snažil jsem se najít si jiné místo, ale marně. Ani jsem neuměl německy, abych se domluvil. Německé úřady mi vůbec nepomohly. Po dvou dnech na ulici, velmi unavený, protože jsem nespal ani nejedl, jsem se rozhodl zkusit se vrátit do své země vlakem. Byly to nejhorší dny mého života. Odjel jsem z Frankfurtu a na každé stanici jsem vystupoval, nikdo mi nerozuměl. Překládal jsem si to přes telefon a vysvětloval, co se mi stalo, ale nikoho to nezajímalo. Do Mnichova jsem dostal dvě pokuty, ostatní mi pokutu nedali, měl jsem štěstí. V Mnichově jsem našel vlak do Rakouska, v Salcburku přišla celní policie a udělali mi to samé – všechny ty pokuty a vyhodili mě z vlaku. Tak to se mi dělo, dokud jsem se nedostal domů. Dostal jsem nejméně 8 nebo 9 pokut, už si je nepamatuji. Strávil jsem 4 dny na cestě. Po chvíli mi začaly chodit pokuty domů, byly trestní, podali na mě žalobu. Prosím, pomozte mi je zaplatit, jak jen to půjde, sehnat peníze, jsou to velké částky, které si nemohu dovolit, naše rodina nám nemůže nijak pomoci, sami se sotva uživí, snažil jsem se najít řešení, jak zaplatit, ale marně, moje přítelkyně je těhotná, už 2 měsíce nepracuje, to je vše, co mám, a nemám žádné řešení, našel jsem tuto stránku a rozhodl jsem se obrátit na vás, výše pokut je kolem 6 000 €, nemám z čeho je zaplatit a pokud je nezaplatím, přijdou a uvězní mě, nemohu nechat své dítě a ženu samotné. Prosím o vaši milost. Děkuji.