Ahoj

Jmenuji se Soraya a jsou mi 3 roky.

Vlastně jsem velmi veselá holčička, která se pořád hodně směje a ráda občas vyvádí.

Teď mám už jen maminku, nevím, proč nás táta s maminkou opustil.

Máma říká, že se možná někdy vrátí.

Ale já tomu nevěřím, protože je pryč už tak dlouho!

S maminkou jsme pořád spolu. Když maminka řekne, že odejde beze mě, pláču tak dlouho, dokud se rychle nevrátí.

Dělám to, protože se bojím, že se už nevrátí.

Vím sice, že mě maminka nikdy neopustí, ale jistota je jistota!

V noci často slyším maminku plakat, protože říká, že má spoustu starostí.

Myslím, že pláče i proto, že se jí stýská po tátovi, a mně taky moc!

Ale mám jeden trik, aby maminka už nebyla tak smutná.

Vylezu k ní do postele a dám jí spoustu pusinek.

Dělám to tak dlouho, dokud se maminka zase nezačne smát!

V poslední době to ale už tak dobře nefunguje, protože mi maminka vysvětlila, že se z tohoto domu musíme odstěhovat.

Paní, které ten dům patří, ho teď potřebuje pro svou rodinu a já a maminka nevíme, kde teď budeme bydlet a spát!

Moje maminka má velký strach, co se se mnou stane a jak to s námi bude dál!

Proto měla maminka pro nás ještě jednu poslední naději.

Řekla mi, že existují i lidé, kteří mají dobré srdce a jsou šťastní, když mohou ostatním pomáhat a něco jim darovat.

Řekla mi, že mám pevně věřit, že brzy budeme mít svůj vlastní domov.

Řekla mi, že musíme být za všechno, co dostaneme, velmi vděční.

A slíbila mi, že mě nikdy nenechá samotnou, ať se stane cokoli!

Proto já a máma prosíme všechny lidi, kteří teď vidí náš příběh, o pomoc!

Abychom já a maminka brzy měli opravdový domov!

Z celého srdce

Moc děkujeme ❤️

Soraya