Představte si, že jednoho dne váš partner odejde z domova s vaším dítětem a už se nikdy nevrátí.

V Japonsku se takové situace dotýkají více než 150 000 rodin ročně. Opuštění rodiče ztrácejí všechna rodičovská práva a stávají se pro své děti cizími lidmi.

Forever Mine je fotokniha sestávající ze série intimních příběhů 13 rodičů, kteří během jedné noci nedobrovolně přišli o své děti a rodičovská práva, a ukazuje drama jejich boje proti nemilosrdnému právnímu systému. Zaznamenáním jejich příběhů se snažím dát hlas těm, kterým systém upírá šanci.

Podpořte nás zakoupením jedné z níže uvedených variant fotoknihy a pomozte nám tuto knihu vydat a dát opuštěným rodičům příležitost, aby jejich příběhy byly vyslyšeny.

  • O PROJEKTU:

Japonský právní systém je založen na rodinných pravidlech z 19. století, která neuznávají společnou péči a nepovažují únos dítěte jedním z rodičů za trestný čin. V důsledku toho každoročně více než 150 000 dětí ztratí kontakt s jedním ze svých rodičů. Po rozvodu má právo na péči o dítě pouze jeden z rodičů. Opuštěný rodič ztrácí všechna rodičovská práva. Nemá právo vědět, kde dítě žije, kde studuje, jak se cítí. Nemá právo se s ním setkávat.

Jednoho dne jste rodič, dalšího dne už ne, policie a soud vám řeknou:

„Jdi domů, zapomeň, že jsi byl rodičem! Představ si, že tvé dítě je mrtvé!“ – vzpomíná jedna z postav.

Rodiče však nemohou zapomenout.

Tomas Savicas viděl svou dceru Gabriele naposledy před více než osmi lety. Stále se přistihuje, jak na ulici hledá v kočárcích svou devítiměsíční dceru – právě tolik bylo Gabriele, když ji jeho bývalá manželka odvedla z domova.

Žil jsem v Japonsku více než tři roky a o této nechvalně známé praxi jsem neměl ani ponětí. Dozvěděl jsem se o ní až tehdy, když jsem se seznámil s příběhem francouzského otce Vincenta Fichota, který v zoufalém pokusu využít všech právních prostředků k získání dětí unesených jeho japonskou manželkou se rozhodl během olympijských her v Tokiu v roce 2021 zahájit hladovku. Tehdy se po celém světě rozšířily zprávy o únosech dětí rodiči v Japonsku. Zůstala jsem v šoku z toho, jak nespravedlivé a porušující práva dítěte to je, a nemohla jsem si pomoci, abych se nepokusila vyprávět příběh o hrdinství, ale také o hrozném traumatu, kterému čelí rodiče bojující s tímto systémem každý den.

Maketa fotoknihy „Forever Mine“ (2021–2023) se dostala do užšího výběru soutěže Hong Kong Dummy Award 2023 a v rámci této ceny nyní kniha putuje po festivalech fotoknih po celém světě. Projekt byl představen na Kyotographie v letech 2022 a 2023, stejně jako na Wojnowski Photography Festival, a naposledy na prezentaci Polish Women Photographers na Sopot Festival. Koncept, editace a umělecké vedení vznikly v rámci workshopu „Photobook as Object“ v roce 2022 pod vedením Yumi Goto a Jana Rosseela ve spolupráci s Reminders Photography Stronghold. 

 • PROČ JE TATO KNIHA TAK DŮLEŽITÁ?

Únos dítěte rodičem je bolestnou realitou pro mnoho rodin v Japonsku, kde právní a kulturní překážky ztěžují rodičům udržování vztahů s dětmi po rozchodu. Prostřednictvím osobních příběhů naše kniha zvyšuje povědomí o složitosti a emocionálním dopadu odcizení dětí rodiči. Sdílením skutečných příběhů a zkušeností může pomoci informovat veřejnost a tvůrce politik o závažnosti tohoto problému. Kromě toho je tato kniha místem, kde mohou rodiče vyjádřit svůj hlas – který je tak často přehlušen a neslyšen.

  • KDO JSEM?

Jsem fotograf, dokumentarista. V centru mého zájmu je vždy člověk. Ten, koho neprávem zasáhl osud, nebo ten, kdo nemá možnost volby. Pomocí jazyka fotografie vyprávím o tom, co mě fascinuje, co mě těší, co mě bolí. Naslouchám příběhům těch, kteří žijí ve stínu velkého světa, často na okraji společenského a ekonomického života. Snažím se zachytit změny, které se odehrávají v současné společnosti. Zajímá mě to, co je nové, a to, co právě mizí spolu s odcházející generací. Odměnou mi je čas a příběhy, které mi někdo byl ochoten sdělit, a zároveň mě těší, že mou práci ocenili porotci ze světa fotografie a filmu.

Jsem držitelkou ocenění World Press Photo a ceny ministra kultury (2013), držitelkou 8 ocenění v soutěži Grand Press Photo, včetně dvou cen Grand Prix, kde jsem v posledních 6 ročnících zasedala jako porotkyně. Vystudovala jsem PWSFTviT v Lodži a Školu filmu a dokumentárního divadla v Moskvě. Jsem členkou organizací Women Photographers a Polish Women Photographers, programu Canon Ambassador (2013–2018) a miluji cestování. Žila a pracovala jsem ve Varšavě, Moskvě, Tokiu, Hongkongu a Bukurešti.

Všechny projekty si můžete prohlédnout zde: www.annabedynska.pl

  • O knize:

- Počet stran: 300

- Formát: 15 x 21 cm

- Fotografie a texty: Anna Bedyńska

- Grafický design: Anna Bedyńska, Andrzej Dobosz / dobosz.studio

- Kurátor projektu: Adrian Wykrota

- Jazyky: angličtina / japonština

- Vydavatel: Nadace Pix.house / www.pix.house

Dodání: po 1. říjnu 2024

Křest knihy: září 2024 během umělecké rezidence a výstavy v Pix.house

 • Co potřebujeme? •

Kniha je již navržená a připravená k vydání. Potřebujeme podporu na pokrytí vysokých nákladů na tisk. Váš příspěvek pomůže vytvořit knihu , která bude sloužit nejen jako vizuální vyprávění, ale také jako nástroj pro sociální dokumentaci a vzdělávání. Máme ambiciózní plány. Naším cílem je, aby se kniha dostala k organizacím a rozhodovacím orgánům v Japonsku a Evropském parlamentu a ovlivnila tak právní změny, které chrání rodiny.

Věřím, že Forever Mine má šanci něco změnit,

a s vaší podporou je to možné.