Dobrý den všem,

Dnes přicházím se srdcem plným zoufalství. Žiji sám, nikdo mi nestojí po boku, aby mi pomohl, a situace, v níž žiji, je neudržitelná. Můj život, moje budoucnost, moje pracovní stabilita, všechno je ohroženo, protože nemám auto. A bez něj nevím, jak dlouho ještě vydržím.

Každý den se stává bojem. Veřejná doprava mi neumožňuje být včas, vzdálenosti mě vyčerpávají, a to, co by mělo být jednoduchým dojížděním, se stává nekonečným chaosem. Bez auta se cítím v pasti nejen fyzicky, ale i emocionálně. Sžírá mě úzkost. Pokud přijdu o práci, přijdu o živobytí, a když mě nebude mít kdo podpořit, bude pád ještě těžší.

Nemohu dál žít v této neustálé nejistotě, ve strachu, že každý den může být tím posledním, kdy budu mít práci. Tohle auto není luxus, není to rozmar. Je to jediná věc, která mi umožní dál bojovat, dál pracovat, dál přežívat.