obracím se na vás se srdcem plným smutku a naděje. V tuto chvíli se cítím ztracená, nevím, kam se obrátit, protože ti, na které jsem spoléhala nejvíce, mi dali najevo, že jsem bezcenná, až mám pocit, že by bylo lepší, kdybych zmizela. Veškeré mé úsilí o uskutečnění snů se setkalo s výčitkami a touhou vzdát se. Dělal jsem, co jsem mohl, abych tomuto tlaku odolal, ale čím víc se snažím, tím hůř se cítím po psychické stránce a zdá se, že mě život dostává na lopatky.

Můj život byl neustálým bojem, plným ponižování nejen ze strany vlastních rodičů, kde jedinou útěchou bylo studium. Ale i tady čelím tlaku, který nemohu ovlivnit a který mi brání cítit se dobře. Dluhy se hromadí a vyčerpávají mě do té míry, že musím brát léky, abych si odpočinul.

Jako zahraničnímu studentovi, který čelí dluhu přes 10 000 eur, bez podpory rodiny a bez stipendia, je moje situace velmi obtížná. Opravdu potřebuji vaši pomoc, protože sama to všechno nezvládnu.

Pokud byste mi mohli poskytnout třeba jen 1/3 celkové částky školného, abyste mi pomohli část z ní zvládnout a zbavili mě zátěže, byla bych vám neskonale vděčná. Děkuji vám za vaši ohleduplnost.