Dobrý den všem,

jmenuji se Diana Pana, je mi 32 let a pocházím z Bukurešti.

Píšu tento vzkaz se svíravým pocitem v srdci a s nadějí, že najdu lidi s velkým srdcem, kteří mi budou moci pomoci v této pro mě velmi těžké životní situaci.

Byla jsem žalována sdružením nájemníků kvůli nedoplatkům na údržbu. Loni se mi podařilo splatit celou částku pomocí bankovní půjčky těsně před prvním soudním jednáním, ale řízení pokračovalo. Máma se k soudu dostavila, ale byly tam i jednání, která považuju za tajná, řekněme, a ona se jich nezúčastnila. Viděla jsem to pak na portálu soudu, což mě vede k přesvědčení, že všechno bylo proti nám. Bohužel mi moje těžká finanční situace nedovolila držet krok s těmito výdaji, už mám měsíční zpoždění s výživným, což je pro mě utrpení, vzhledem k tomu, že jsem se strašně snažila dostat se z této situace.

Všechno to začalo poté, co jsem musela ze zdravotních důvodů odejít ze svého bývalého zaměstnání. Mám vyhřezlou ploténku a fyzickou námahu už skutečně nezvládám. Neměla jsem jinou možnost a od té doby byly mé příjmy téměř nulové, až do teď, kdy se mi podařilo najít si práci, která nevyžaduje fyzickou námahu.

Moje matka má zdravotní postižení a bohužel nedostává žádnou finanční podporu. Snažila se, opakovaně se ptala na radnici, zda jí může být přiznán invalidní důchod, ale tam jí řekli, že to, co má (částečná paralýza pravé strany těla, ruku může sotva používat), nepovažují za zdravotní postižení, takže veškerá odpovědnost za její výživu, splátky v bance a ostatní výdaje na domácnost leží pouze na mých bedrech, a to i přesto, že jsem ještě dítě.

Kromě toho se také denně starám o několik zvířátek. Nemohu se jich vzdát, jsou to nevinné duše, které na mně závisí, a jejich láska je jednou z mála věcí, které mě ještě drží nad vodou. Dělám vše, co mohu, abych jim poskytla jídlo, teplo a bezpečí, ale je to čím dál tím těžší.

Snažila jsem se to zvládnout sama, ale teď jsem se dostala do slepé uličky. Soudní výdaje, dlužné výživné, splátky úvěru a běžné dluhy mě přetěžují (mohu to doložit doklady, potvrzením o invaliditě, lékařskými zprávami).

Z celého srdce se obracím s touto prosbou na vás, kteří chápete, co to znamená procházet těžkými chvílemi, cítit, že už není východisko, ale přesto se nechcete vzdát.

Jakákoli pomoc, i ta nejmenší, má obrovský význam. Chci jen jít dál, najít rovnováhu a dostat se z této situace.

Z celého srdce vám děkuji za jakoukoli podporu – finanční, sdílení kampaně nebo jen povzbudivé slovo!