S rostoucím vypadáváním vlasů se potýkám s tím, co to znamená být plešatý. Je něco obzvlášť izolujícího na tom, že zažíváte něco, čemu se společnost může smát a dělat si z toho legraci - mužskou plešatost. Moje hlava bez vlasů bude navždy mým rozlišujícím fyzickým atributem. Pro cizí lidi bych se oficiálně stal "tím plešatým chlapem". Kdo si objednal lasagne? Ten plešoun u stolu číslo sedm. Kde je koupelna? Vlevo, hned za tím plešounem. To není budoucnost, ve které bych chtěl žít. 😃

Vzpomínám si, že jsem to začal opravdu pociťovat v polovině třicítky a že se to stávalo stále zoufalejším stavem, když jsem se blížil ke konci třicítky. Nejdřív to bylo jen tím, že jsem si nemohla zafixovat účesy, které jsem chtěla a o kterých jsem věděla, že mi opravdu sluší. Pak to bylo čím dál beznadějnější. Studenti o tom začali mluvit a já jsem měla pocit, že se chci ostříhat tak, abych "zakryla" pleš. Konečně jsem se dostala k nějakým dobrým produktům, které to dokážou docela dobře zakrýt, ale mám pocit, že tady žiju na dluh.

Někomu to asi může připadat hloupé, protože nakonec jsou to jen vlasy. Ale pokud jsou vaše vlasy spjaty s vaším sebevědomím, pak mohou být k nezaplacení. Proto vás prosím, pomozte mi vyhnout se pleši. Nic si nepřeji víc, než si vlasy zachovat, a každý příspěvek, který mě před tímto osudem zachrání, nesmírně ocením. Za peníze, které případně obdržím, poletím s 'Turkey Hairlines' pro novou vlasovou linii 🥁 a další šanci udržet si sebevědomí a identitu, kterou považuji za svou vlastní. Ještě jednou děkuji za pomoc. Všech darů, ať už velkých nebo malých, si velmi vážíme. Pojďme tu linii vlasů udělat zase skvělou!😎