Jmenuji se Piotrek (pro přátele Piter).

Je mi 47 let, vždy jsem žil v Gliwicích a od devíti let jsem upoután na invalidní vozík.

Dříve jsem si myslel, že i přes své postižení jsem normální člověk, který má právo mít své sny. To bylo předtím, než jsem si uvědomil, že nemoc, která mě odsuzuje k životu na vozíku, mě neopravňuje k realizaci ani těchto základních přání.

Mým největším životním úspěchem je, že se mi podařilo vytvořit šťastnou Rodinu. Společně s manželkou Alinou vychováváme naše tři milované děti: Szymek, Julia a Wiktoria.

Vím, že na pozadí životních úspěchů jiných lidí je to téměř nic, ale pro mě je to něco, o čem jsem se nikdy neodvážil ani snít. Nikdy jsem si nemyslela, že by mě někdo mohl milovat a že bychom spolu mohli vytvořit skutečnou Rodinu.

Bohužel i moje Žena se potýká s vážnou nemocí, která jí nedovoluje vést normální společenský život.

Nejsme bohatí lidé... popravdě řečeno, sotva vyjdeme s penězi. I přes tyto potíže se snažíme, aby naše Děti neměly nedostatek radosti a lásky.

Jak se moje milovaná Rodina rozrůstá, začínám si všímat problému s bydlením. Všichni společně bydlíme v přízemním bytě o rozloze něco málo přes 40 metrů. Kuchyň, koupelna, obývací pokoj, který je ložnicí s manželskou postelí, obývací pokoj a pokoj pro nejmladší Viktorii a malý pokoj pro další dvě děti. V tom všem jsem ještě já a můj kočárek, který potřebuje "ukrást" ostatním trochu prostoru, aby se mohl volně pohybovat. Není to snadné, ale nikdo si nestěžuje. Víme, že tím, že máme sebe, máme to nejnutnější.

Nad naším bytem je však půda, která je pro mě nepřístupná. A právě tato půda je předmětem mé sbírky. Ráda bych ji upravila na pokoje pro děti. Můj zdravotní stav po téměř 40 letech nepřetržitého užívání silných léků ve mně vyvolává podezření, že se nedožiji dospívání svých dětí. Dokud tu však budu s nimi, rád bych jim poskytl vše, co bude v mých silách.

Doufám, že na rekonstrukci podkroví (zateplení střešního svahu, vložení příček, vymalování, provedení instalací, vybavení nábytkem a zhotovení bezpečného schodiště) bude stačit asi 40 000 PLN. Alespoň tak jsem to spočítal. Nemám ani korunu, ale zkusím si těch chybějících 10 000 zařídit sám. Zbylých 30 000 bohužel nemám a nevidím jinou možnost, jak je získat, než požádat o pomoc cizí lidi s velkým srdcem.

Proto si vás dovoluji požádat o podporu v mém úsilí zajistit své rodině lepší životní podmínky a svým dětem lepší rozvoj.

Vaše pomoc je pro mě prostě vším.

Lidé s dobrým srdcem... Vím, že sbírek je mnoho. Ale také vím, že není nouze o lidi, kteří se mohou podělit o dobré věci.

Byl bych vám velmi vděčný, kdybyste mou prosbu podpořili třeba jen malým darem.

Na přiložených fotografiích můžete vidět nás, náš byt a půdu, která je v současné době skladištěm starých hraček a v mých snech životním prostorem pro mé milované.

Já i moje rodina vás všechny co nejsrdečněji zdravíme. Děkuji za každou, i sebemenší pomoc.

Piter, Alina, Szymek, Julcia a Wiktoria