Dobrý den,

je to poprvé, co něco takového dělám, a není mi to moc příjemné, žádat o pomoc a peníze lidi, které neznám... Ale bohužel už nemám na výběr...

Můj příběh není zrovna hezký a předem se omlouvám, pokud by to někoho mohlo pohoršit. Vyrostla jsem v rodině, která možná neměla mít děti, neměla jsem lásku, podporu a laskavost, které by dítě mělo mít. Byla jsem vystavena psychickému násilí ze strany obou rodičů a fyzickému násilí ze strany mého bratra... A kdyby to tím skončilo, bylo by to fajn, ale ne, život se rozhodl jinak. „Nejlepší kamarád“ mého táty, který nás občas hlídal, se rozhodl mě zneuctít a zneužívat mě po dobu 3 dlouhých let... Klesla jsem na dno a jednoho dne jsem se rozhodla podat žalobu, ale podle francouzského soudnictví to bez důkazů a konkrétní podpory k ničemu nepovede... a moje rodina se rozhodla mě nepodpořit a popřít fakta, aby „ochránila“ svého přítele.

Poté jsem prožívala mnoho těžkých chvil a měla temné myšlenky... až do chvíle, kdy se moje matka a bratr rozhodli mě vyhodit na ulici a naposledy mě zbili.

Přijala mě kamarádka a její rodina, kteří mi jsou velmi blízcí a znali mou situaci. Pomohla mi postavit se na nohy a najít chuť na odplatu životu, chuť bojovat a vybudovat si život sama a proměnit všechen ten hněv v sobě v sílu.

Podařilo se jí to, jsem odhodlaná, pořídila jsem si psa, který mi velmi pomáhá zvládat emoce a který mi dává znovu rodinu, mou rodinu.

Ale kvůli tomu, že jsem žila na ulici, mám malé dluhy a pracuji opravdu tvrdě (v gastronomii), abych se vypořádala s minulostí a mohla se nyní posunout dál.

Právě jsem si našla byt, ale první nájmy jsou pro mě těžké, protože stále platím za složité období svého života... 

Nepotřebuji moc, abych byl konečně svobodný a mohl myslet jen na svou budoucnost a zajistit, aby byla zdravá, abych mohl jednoho dne doufat, že oslavím své první Vánoce, nebo abych měl vlastní rodinu a poznal vše, co jsem dosud nepoznal...

Výše mých dluhů činí 8 000 eur (vzala jsem si půjčky bez rozmyslu, abych přežila, když mě moje rodina vyhodila na ulici...) a děkuji každému, kdo mi pomůže, i když to bude jen malá pomoc...