Je mi 42 let a od 27 let bojuji s generalizovanou úzkostnost poruchu,panickou poruchou,postraumatickou stresovou poruchou, některé věci by člověk neměl zažít ani vidět čím jsem starší tím je to horší PTSD je běh na dlouhou trať,ale nevzdavám se a nelituju se , mám krásnou dceru 22 let . Mám svoji lékařku i terapii,ale jediné co je pro mne nedostupné jsou zuby na horním patře nemám ani jeden , před 10 lety jsem požádala paní zubařku ať mi je radši vytrne nebyla jsem schopná vydržet opravu,v té době jsem dva roky nevyšla z domu ležela jsem v posteli a bojovala každý den nemohla jsem dýchat myslela jsem, že se nonstop dusím,budu mít i infarkt aj. Jsou to typické projevy úzkostné poruchy. Dostala jsem na horní patro zubní náhradu,kterou mám dodnes, nesedí mi,nenajím se s ní takže ji mám v šuplíku.Spodní zuby mám také špatné koupila jsem si přes internet plastovou hmotu ,kterou si je lepím . Můj stav se za roky učení jak žít z poruchou zlepšil nebudu lhát je to pro mě těžké říct,ale byly měsíce kdy mi bylo jedno jestli jsem se umyla nebo si čistila zuby . Teď, když je mi líp mám problém z prací nikde vás nevezmou bez zubů i když mám vyšší kvalifikaci jediné kde mě vezmou je úklid nebo myčka,je to frustrující jsem pořád mladý člověk,ale zuby jsou vizitkou člověka.Nemůžu si dovolit jít na kliniku a udělat si zuby na splátky. Můžu přiložit fotky a zprávu, že poruchy, které jsou výše opravdu mám. Budu neskutečně vděčná za jakoukoliv podboru chci se strašně moc zapojit do společnosti,ale tohle mě drží zpět