V současné době pracuje na díle s názvem:

Nevhodný pro otroka

V životě se všichni setkáváme s okamžiky temnoty - chvílemi, kdy se cítíme zahlceni výzvami, strachem nebo pochybnostmi. Tyto vnitřní boje nám mohou připadat jako řetězy, které nás svazují a omezují naši schopnost vidět cestu vpřed nebo věřit v možnost změny. Báseň slouží jako připomínka toho, že i v těch nejhlubších bojích je možná naděje a proměna. Klíč spočívá v odolnosti, odvaze a víře v sebe sama. Tato osobní cesta k osvobození však odráží i širší historický a společenský boj proti fyzickému a systémovému útlaku, jako bylo otroctví.

Otroctví ve svém nejvlastnějším slova smyslu představuje jednu z nejtemnějších kapitol lidských dějin - miliony lidí zbavených svobody a zbavených základních lidských práv. I tváří v tvář takové nepředstavitelné krutosti se však lidský duch ukázal jako odolný. Mnozí zotročení jedinci bojovali za svou svobodu nejen fyzickým odporem, ale také silou mysli. Duševní osvobození se stalo nezbytnou součástí přežití a nakonec i osvobození.

Toto spojení vnitřní a vnější svobody je jádrem básně. Obraz noci měnící se v úsvit symbolizuje cestu od útlaku k osvobození. Pro zotročené lidi to není jen metaforická cesta, ale cesta zcela reálná, při níž se často spoléhají na sílu naděje, poznání a vnitřní odvahu přežít a vzdorovat.