Vážení pánové,

jmenuji se Marina, pocházím z provincie Cagliari, jsem matkou dvou dcer a pracuji v obchodě s nábytkem. Můj manžel je řidič a společně důstojně čelíme výzvám každodenního života. Píši vám se srdcem na dlani, abych vám sdělila, v jak obtížné situaci se nacházíme.

V roce 2019 jsme koupili dům po mé tchyni prostřednictvím smlouvy o odložené koupi. Bohužel příchod pandemie a následné propouštění narušilo naši finanční rovnováhu a znemožnilo nám dokončit splátku podle plánu.

Časem jsme se přesto formálně stali vlastníky nemovitosti, ale situace se zhoršila bolestnou ztrátou tchyně. Můj manžel má jedenáct sourozenců, kteří se po jejím odchodu obrátili na právníka, aby zahájil mediaci a požadoval zaplacení dlužné částky.

Naším přáním je dostát svému závazku v plné výši. Banky nám však žádnou hypotéku neposkytnou, právě proto, že dům je již napsán na nás. K tomu se přidaly náklady na právní zastoupení, které nejsme schopni nést, a zpráva, která nám dále narušila život: manželovi byla diagnostikována chronická myeloidní leukémie.

Jsme si vědomi, že manželovi sourozenci mají svá práva, a nechceme se nijak vyhýbat svým povinnostem. Rádi bychom jen měli možnost najít společné řešení, které by zohlednilo situaci, v níž se nacházíme.

Bolí nás, že se k nám dnes mnozí z nich obracejí zády a vyhýbají se i pouhému pozdravu, a to i za účasti našich dcer, které s touto záležitostí nemají nic společného. Nehledáme soucit, ale pochopení a dialog. Jsme čestní lidé a poslední, co jsme chtěli, bylo dostat se do tohoto bodu.

Obracím se na vás v naději, že nám ukážete nějakou pomoc, radu nebo cestu, jak z této situace ven. Upřímně vám děkuji za pozornost a omlouvám se, pokud se vám tato žádost může zdát neobvyklá.

S úctou a vděčností,

Marina