Zdravím všechny.

Jmenuji se Daniel a přicházím k vám s příběhem, snem a prosbou.

Můj příběh je tak nějak základní, dokud se mi celý život neobrátil vzhůru nohama: Vyrůstal jsem v normální rodině, která měla byt, dům na venkově, pozemek, trochu majetku a budoucnost. Tedy až do chvíle, kdy mi před třinácti lety zemřel otec. Poté šlo v mém životě téměř všechno dolů. Můj vztah s matkou, který předtím nebyl nic moc, se zhoršil natolik, že ani teď nevím, jak ho nazvat. Jediní, kdo se o mě starali a stáli při mně, byli moje žena a babička (matka mého otce), která mě částečně vychovala. Moje matka dělala všechno pro to, abych si nemohl založit vlastní rodinu. Každý můj krok a všechno, o co jsem se pokusil, mi vrazila nůž do zad. Bydlím v domě, 25 km od nejbližšího města, a ona žije v bytě, v největším městě v regionu. Byt, dům i pozemek vlastníme společně. Můj podíl na domě a pozemku je 87 % a na bytě 25 % podle dědického práva, zbytek je její. Pokaždé, když má příležitost, mi vyhrožuje, že udělá všechno pro to, aby mě z domu vyhodila, protože je její. Do bytu nemám přístup, po smrti otce mi nedala klíč. Takže člověk, který by mě měl nejvíc podporovat, je můj největší nepřítel. A to všechno proto, že umím myslet sama, mám vlastní hlavu a neposlouchám ji! Dokonce i poté, co jsem se oženil a narodily se mi dvě děti, na mě pořád dorážela a vyhrožovala nám, jenže od té chvíle se moje žena stala terčem jejích zlomyslných způsobů. "Moje ženská", jak ona říká mé ženě, je hloupá, tupá, bez peněz a bez mozku( její slova), kdežto moje žena má vysokoškolské vzdělání v oboru inženýrství, s magisterským titulem a vůbec, je to pracovitá osoba(jediná, která pracuje) a všichni kromě mé matky o ní mají jen dobrá slova. Moje děti( devítiletý kluk a osmiletá holčička) se staly jejím terčem ve chvíli, kdy zjistila, že mají problémy(ADHD) a nazvala je hloupými a tupými, ale "láska" v očích mé matky. Nemohu pracovat jako denní zaměstnanec, protože se musím starat o své děti( manželka vydělává víc, než bych mohl já, takže jsme museli udělat kompromis) a vozit je do školy a ze školy. Každý den odcházím z domova v 7 hodin ráno, jedu půl hodiny do školy, zůstávám ve městě(v našem autě nebo občas u kamaráda) a čekám do poledne, kdy dětem skončí vyučování, abych je odvezl domů. Tam jim pomůžu s úkoly, nakrmím je, uložím do postele a tak dále. Tak vypadá můj denní režim každý pracovní den.

To je můj příběh a můj každodenní život, a to chci změnit.

Postavil jsem doposud 3 malé skleníky( 1. má 60 m2; 2. má 30 m2 a 3. má 150 m2), kde pěstuju zeleninu 100% BIO. Nejvíce místa ve sklenících zabírají rajčata(onix heart a cherry) a papriky. Dělám to už 6 let, zkouším různé receptury, roztoky, zavlažovací programy a režimy, způsoby růstu atd. Skleníky, které jsem postavil, jsou pokryty fólií(250 mikronů silnou). Všechny výrobky jdou našim přátelům, za malý poplatek(vzhledem k veškeré práci). Každý den ručně zaléváme přes 1000 rostlin, rostlinám dodáváme BIO výživné látky, jako je kopřivový kompost a slepičí hnůj. O rostliny se starám jen já, protože manželka je celý den v práci a děti jsou příliš malé na to, aby mi pomáhaly.

A tady přichází na řadu sen:

Chtěl bych si postavit profesionální skleník, větší (asi 1000 metrů čtverečních), prosklený, v klimatizovaném prostředí, se solárními panely, které by mohly napájet topný systém, a s hlubokými studnami na vodu, abych mohl pěstovat zeleninu i v zimě. Chtěl bych si koupit traktor s příslušenstvím, abych mohl v tom skleníku pracovat. Chtěl bych mít možnost dodávat více své zeleniny lidem, protože je všechna BIO, každý ji chce. Ti, kteří mají to štěstí, že je ochutnají, už zeleninu z trhů nechtějí. Takže vím, že mám správné produkty, pro potřeby lidí. Jen nemám prostředky na to, abych je mohla pěstovat a posunout na další úroveň.

Také se tím snažím zajistit budoucnost svých dětí. Vzhledem k tomu, že mají diagnostikovanou ADHD, je jejich budoucnost jako zaměstnanců v mé zemi omezená, takže podnikání v rodině je mnohem lepší než doufat v nějakou pomoc od státních orgánů.

A tady přichází na řadu tato žádost:

Doufám, že ve svých srdcích najdete prostředky, které mi pomohou splnit můj sen.

Doufám, že mi pomůžete, abych mohl zajistit nějakou BIO část jejich každodenní stravy.

Doufám, že se vám podaří zvrátit situaci a že díky vaší pomoci dopadne trochu slunce i na mou uličku.

Předem vám děkuji!

Děkuji vám za vaši laskavost!

Děkuji vám za všechno!