Dobrý den všem,

Jmenuji se Aurélie, je mi 45 let a jsem matkou třináctiletého teenagera.

Žijeme v Gironde. Bydlíme v malém, klidném domku v srdci venkova, protože to, co máme se synem společné, je, že oba milujeme přírodu.

Všechno šlo dobře, dokud nás v červnu 2021 neopustil táta kvůli zničující rakovině.

Od té doby se život více než zkomplikoval, přišla jsem o skvělou práci, právě jsme koupili dům, který ale ještě zdaleka není hotový, říkáme mu "dům tří malých prasátek", protože uvnitř jsou některé zdi ještě holé, a tedy z cihel. Není tam topení, střecha je poškozená krupobitím a tak.....

Morálně i fyzicky zbitá se snažím bojovat, ale musím přiznat, že se pomalu dostávám nad hladinu a finanční propast se stihla prohloubit, a přes všechna příležitostná zaměstnání a sociální dávky, které jsem pobírala, to nezvládám a moje dítě tím trpí.

Proto poprvé v životě žádám o pomoc a obracím se na vaši štědrost, prosím.

Máme jen 5/6 lidí, kteří nás podporují, a žádnou další rodinu, protože od té tragédie nám zbyli jen tito vzácní přátelé.

Zatímco nás obklopuje mnoho lidí, ocitli jsme se velmi osamoceni.

Je to těžký proces. Vždycky jsem to zvládala sama, vždycky jsem tvrdě pracovala a dělala, co jsem mohla,

Nikdy předtím jsem nepobíral sociální dávky a teď nemám moc na výběr, musím to zkusit.

Nemohu vám dostatečně poděkovat za vaši pozornost a pomoc, pokud se rozhodnete nám ji poskytnout.

A vězte, že se nesnažím, aby mě někdo litoval, jen vám chci říct o naší situaci. doufám, že mě pochopíte.

Ještě jednou vám děkuji

Tristan a Aurélie