Dobrý den všem, omlouvám se, že vás obtěžuji a že píši lidem, které nemám to potěšení poznat osobně, ale ocitl jsem se v tak těžké situaci, že nevidím jiné východisko. Jsem člověk, který vždycky bojoval důstojně, nikdy nežebral. Dnes se však ocitám v situaci, kdy musím se srdcem na dlani požádat o pomoc. Můj život byl poznamenán bolestnými ztrátami: otce, bratra a nedávno i švagrové. Starám se o svou nemocnou matku a tvrdě pracuji v oblasti péče o seniory, ale už několik měsíců se mi nedaří najít stabilní zaměstnání a výdaje se hromadí.

Nyní jsem se ocitla v koutě: mému starému, ale pro pohyb po městě nepostradatelnému autu vypršela pojistka. Bez něj se nedostanu do žádné práce ani na nákupy pro rodinu. **300 eur** by mi mohlo poskytnout oddechový čas, který by mi umožnil dát pojištění do pořádku a znovu se rozjet. Pro mnohé to není velká částka, ale pro mě by znamenala rozdíl mezi ochrnutím a nadějí.

Nežádám o to z lenosti nebo lhostejnosti: vždycky jsem tvrdě pracoval, ale teď se cítím přidušený. Kdyby mi někdo mohl pomoci, třeba i malým příspěvkem, byl bych mu neskonale vděčný. Slibuji, že jakmile si najdu práci, vrátím laskavost těm, kteří ji potřebují, protože vím, co to znamená být v nouzi.

Děkuji vám z celého srdce, že jste mě vyslechli, a ještě jednou se vám za tento vzkaz omlouvám. Pokud můžete, podělte se prosím o mou prosbu: někdy i malé gesto může zachránit život.

S vděčností a pokorou....