Jmenuji se Álvaro, je mi 19 let a nikdy by mě nenapadlo, že budu muset něco takového napsat.

Před pár měsíci se můj život úplně změnil. Ztratil jsem otce, člověka, který živili naši rodinu a vždycky našel způsob, jak nás dostat z problémů. Od té doby je všechno těžší.

Teď jsme tu jen já a moje matka. Ona dělá, co může, a já také. Pracuji a zároveň studuji, snažím se nevzdávat to, snažím se udržet nás nad vodou... ale realita je taková, že to nestačí.

Nedávno jsme dostali výpověď z bytu.

Ten papír v mých rukou není jen dokument. Je to strach ze ztráty našeho domova. Je to nejistota z toho, že nevíme, kde budeme za pár týdnů spát. Je to vidět každý den, jak se máma trápí, a nemoci s tím nic udělat.

Nežádám luxus.

Nežádám snadný život.

Žádám jen o šanci.

Šanci jít dál, neztratit to málo, co máme, dýchat klidně a dál bojovat za lepší budoucnost.

Každé euro se počítá.

Každý, kdo sdílí tento příběh, nás o kousek přiblíží k tomu, abychom se z této situace dostali.

Pokud nemůžete pomoci finančně, už samotné sdílení je velkou pomocí.

Z celého srdce děkuji, že jste si udělali čas a přečetli si to.

Opravdu.