Milí všichni

mám sedmiletého autistického synka, který je mým světem, mým vším, mým světem. Bohužel s jeho otcem to není tak růžové. Před 3,5 lety se zjistilo, že náš syn je autista, což mě nijak nezasáhlo, protože je to pořád můj syn a miluji ho stejně jako předtím, ne-li víc... ale tatínek se s tou situací dodnes nedokázal vyrovnat. Vůbec se o něj nezajímá, často ho dokonce rozčiluje, ačkoli je můj syn velmi milý, veselý chlapec s dobrou povahou, ve školce i ve škole ho chválí, jak je šikovný a jak dobře si vede. Pro mě je nepochopitelné, jak může být otec tak lhostejný ke svému vlastnímu dítěti. To ani není ten největší problém, spíš to, že každý den pije a často se stává, že se úplně vymkne z řady, řve, vzteká se, vydírá, vyhrožuje, zatím „naštěstí“ terorizuje jen mě, ale už jsem na tom tak, že to dál nevydržím, náš život by bez něj byl lepší. Obrátila jsem se sem, abych požádala o pomoc, ráda bych s otcem ukončila vztah a aby se od nás odstěhoval, ale protože ještě nepracuji, proto také žádám o pomoc a mám malý podnik, do kterého bych se chtěla pustit, a z toho bych nás chtěla v budoucnu živit, k tomu bych také potřebovala pomoc. Chtěla bych dosáhnout toho, abych jako svobodná matka mohla svého malého syna vychovávat důstojně a čestně, raději sama v klidu a lásce, než s toxickým otcem...

Kdokoli, kdo mi může jakkoli pomoci, bude mít mou věčnou vděčnost. Děkuji ti moc, že jsi to přečetl.