CHCI ZNOVU VYRAZIT

Ahoj, moji milí!

Jmenuji se Mihaela Dumitrașcu, je mi 54 let a ráda bych vám vyprávěla svůj příběh – příběh o boji, pádech a odvaze nenechat se nemocí srazit na kolena!

Od roku 2003 jsem vdaná za úžasného muže a v roce 2006 jsme přivítali na svět naši holčičku; cítili jsme se velmi šťastní a naplnění, ale celý náš svět se v roce 2009 otřásl, když mi byla diagnostikována progresivní svalová dystrofie, forma postihující pásy (břišní a lopatko-ramenní pás),vzácné genetické onemocnění, které se projevuje postupnou slabostí svalů ramen, boků a proximálních končetin a je způsobeno genetickou poruchou svalových vláken.

Schopnost nervového systému aktivovat zdravá vlákna se stává neúčinnou a tělo si vytváří kompenzační mechanismy, které zvyšují únavu, nerovnováhu a zátěž kloubů.

Ačkoli mi lékaři v době diagnózy řekli, že se jedná o nevyléčitelné onemocnění, pro které neexistuje léčba, doporučili mi odejít do důchodu a pořídit si invalidní vozík, protože za pouhých několik let ztratím schopnost chodit,a další funkce (dýchání, zrak, řeč, polykání a dokonce i myšlení) se drasticky zhorší, rozhodla jsem se zůstat na nohou, udržet si práci a starat se o rodinu, jako by se nic nestalo!

Podařilo se mi jít dál díky úžasnému muži, kterého mi božství určilo za manžela, a zvládat velmi náročnou práci, kde jsem pracovala 10 hodin denně, i když jsem se sotva udržela na nohou!

Bylo to těžké ze všech hledisek – fyzicky, emocionálně, jako matka, jako manželka, jako člověk –, ale s každým dalším dnem jsem byla odhodlanější nenechat nemoc, aby mi vzala život.

Nemoc se mě však neptala, jestli ještě zvládnu, prostě mi pomalu, den za dnem, brala schopnost chodit! Začala jsem hledat alternativní terapie, které by mi pomohly alespoň zpomalit postup příznaků, a podařilo se mi zůstat na nohou až do roku 2018, kdy jsem však po poměrně ošklivém pádu, způsobeném ztuhlostí a nedostatečnou pohyblivostí svalů, nakonec skončila na invalidním vozíku.

O rok později mi život přinesl další výzvu – novou, těžkou diagnózu: mnohočetný myelom v podobě nádoru na hrudní stěně! Všichni kolem mě byli touto zprávou zdrceni, jen já jsem byla klidná a velmi sebevědomá, protože ošetřující lékař mi v okamžiku, kdy mi oznámil, že zahájíme chemoterapii, také řekl, „že mám šanci znovu chodit“! Tato slova pro mě byla jako kouzla, vše ostatní, co mělo následovat, byly jen detaily, díky nimž jsem se měla postavit na nohy!

To, co jsem bohužel prožila poté, však neodpovídalo mým očekáváním – po chemoterapii a radioterapii se nádor sice zmenšil, ale toto období mě silně poznamenalo, co se týče pohyblivosti.

Rok a půl jsem byla ve všem zcela závislá na svém manželovi: abych vstala, oblékla se, najedla se… abych vůbec mohla žít.

Největší strach jsem neměla o sebe, ale o něj: Co když se mu něco stane... co si počnu? Jak to sama zvládnu?

Právě tato myšlenka mě poháněla v boji dál, abych hledala nová řešení; odmítala jsem uvěřit, že už to nezvládnu.

Začala jsem s jednoduchými cviky, pak jsem postupně přešla k složitějšímu rehabilitačnímu programu. Každý získaný milimetr pro mě znamenal centimetry života zpět!

V současné době se mi podařilo dosáhnout 70% samostatnosti, i když stále závisím na invalidním vozíku, ale dokázala jsem si sama sobě, že toto onemocnění je zvratné!

Neustále jsem si v duchu opakovala, že něco musí existovat, něco, co mi pomůže znovu se postavit na nohy, a všechny mé modlitby a hledání se naplnily!

Na konferenci v Bukurešti, kterou pořádali ředitelé amerického Institutu Hippocrates, jsem se dozvěděla o technologii ARPwave, vyvinuté ve Spojených státech, která je založena na zařízení schopném obnovit neuromuskulární paměť – zařízení, které Hippokratesův institut na Floridě a další kliniky v USA úspěšně používají!

Na základě e-mailové korespondence mi zástupci společnosti ARPwave potvrdili, že zařízení RXBlack mi může pomoci znovu se postavit na nohy, aniž bych kvůli tomu musel chodit do kliniky,protože jej lze používat v pohodlí domova 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, 365 dní v roce!

Bohužel cena tohoto přístroje činí 15 000 dolarů, což je částka, kterou nemohu uhradit z vlastních prostředků, ať už bych šetřila jakkoli.K této částce se připočítávají cla, náklady na dopravu z USA do Rumunska a náklady na 20 online sezení s terapeutem ARPwave, takže celková cena dosahuje přibližně 25 000 dolarů!

Zatímco se tradiční terapie obvykle soustředí na pasivní cvičení a systém neuromuskulární komunikace je nedostatečně stimulován, technologie ARPwave znovu trénuje pohybové vzorce tak, aby nervový systém efektivně využíval zdravá vlákna, místo toho, aby je kompenzoval jinými.

Tento přístup může zlepšit pohyblivost, koordinaci a výdrž, a to i v případě, že je svalová tkáň geneticky postižena.

Takže, moji milí, tady jsem, tak blízko řešení, které mi může pomoci znovu chodit, ale kvůli finanční bariéře jsem přesto tak daleko!

Nikdy jsem nebyla typ člověka, který by žádal o pomoc, ale postupem času jsem pochopila, že není hanba potřebovat ostatní,naučila jsem se, že požádat o podporu neznamená slabost, ale sílu přiznat si, že sama všechno nezvládnu, že některé boje nemohu vyhrát bez pomoci, a teď potřebuji kolem sebe dobré lidi a vím, že se na vás mohu spolehnout!

Pokud můžete, prosím, přispějte; jakákoli částka, ať už je sebemenší, pro mě může být obrovskou pomocí. Sdílejte můj příběh se svými přáteli s prosbou, aby ho také sdíleli dál – všichni se tak můžete podílet na mém vítězství!

Přispět můžete prostřednictvím platformy nebo přímo na účty zřízené u agentury BRD Drăgășani

Jméno majitele účtu: Dumitrascu Mihaela

Číslo účtu: RO31BRDE390SV02022003900

Měna: RON

RO63BRDE390SV18963383900

Měna: EUR

Swift kód: BRDEROBU

Pomozte mi znovu chodit, pomozte mi znovu získat nezávislost, pomozte mi žít svůj život na vlastních nohou, ne na invalidním vozíku!

Srdečně děkuji všem, kteří si přečtou můj příběh a

podáte mi pomocnou ruku! Bůh vám žehnej! 🙏❤️