Bez nákladné léčby mám málo času, život bez dýchání je prostě nemožný. Bez vaší pomoci jsem vyřízená, nemám prostředky na zaplacení léčby a čas se krátí. Už si nemohu dovolit žít.

Posledních několik let jsem strávil hlavně záchranou své matky bojem se dvěma druhy rakoviny. Dnes bohužel nemohu mamince nijak pomoci, ani ji vzít k lékaři nebo ji kdykoli navštívit. Děsí mě moje bezmocnost, zbytečnost. Vždycky jsem byla poslušná, zodpovědná, ale teď je ze mě troska, závislá na druhých.

Tím, že mě zachráníte, zachráníte i mou matku. Můj čas se začíná krátit a nějak si nedokážu představit, že bych zemřela v tak mladém věku.

Soukromé kliniky nabízejí šanci na léčbu, ale náklady na léčbu jsou obrovské. K tomu se přidává každodenní život - bydlení, poplatky, léky, doplňky stravy, rehabilitační pomůcky a cestování, pomoc mé matce. Mnoho let jsem zachraňovala toulavé kočky - osm jich u mě zůstalo - to jsou obrovské náklady na léčbu a údržbu. Jsou u mě díky dobrým lidem, kteří se starají o jejich krmení, čištění, vozí je k veterináři, každý den si s nimi hrají. Já nejsem schopna ujít ani tři metry, natož se o ně starat. Je těžké uvěřit, že něco může tak schopného člověka náhle vyřadit ze života. Chodila jsem po horách, plavala, jezdila na kole, milovala les a přírodu. Byl jsem všude, nezpomalil jsem. Věřili byste, že jsem postavil dům? Že jsem rád vyráběl nábytek ze dřeva a dokonce stavěl altán a terasu? Zachraňoval jsem zvířata, měl jsem zahradu s vlastním ovocem a zeleninou a najednou jsem byl od všeho odříznutý. Všechno zůstalo za mnou, nemám sílu se o sebe postarat, natož dokončit, co jsem dělal.

CHOPN, tuberkulóza, o které jsem neměla ani tušení - to všechno začalo během pandemie a jak víte, přístup k lékařům byl v té době nemožný.

Děsí mě, že nemohu nikomu s ničím pomoci, že sama potřebuji neustálou péči a přitom mám nemocnou matku. Ona mě potřebuje. Někoho, jako jsem já, nelze zavřít na jedno místo, vyřadit ho ze života. Pravděpodobně nebýt mých blízkých, už bych neměla sílu bojovat sama za sebe, ale i přes bolesti, nedostatek dechu, nedostatek spánku, protože nemoc mi často nedovolí ani ležet - se snažím dál dívat na život a každý den zvednout rukavice do boje. Za svou matku, za své blízké.

Všem moc děkuji za pomoc, zachraňujete nejen mě. Každá vaše pomoc mě přibližuje ke zdraví. Prosím, pečujte o sebe, o své zdraví, protože to je pro každého to nejdůležitější. Bez něj je to špatné.