Chodili jsme a nosili dětem jídlo, oblečení, snažili jsme se s nimi komunikovat, hrát si s nimi, povzbuzovat je, cokoliv jsme si v danou chvíli mohli dovolit. Později jsme do těchto center začali vodit spoustu přátel a známých, snažili jsme se zapojit a pomáhat. Bohužel ne vždy to šlo podle našich představ a uvědomili jsme si, že mezi lidmi pracujícími v těchto dětských domovech panuje určitý stav mysli, který nemůžeme v žádném případě příliš změnit.

Uvědomil jsem si, že je tam spousta dětí ulice, dětí, které musí žebrat, dětí, které si neumějí hrát, které se perou. Velmi jsem se chtěla zapojit do života těchto dětí, a tak vznikl "Zázrak mezi bloky". Začali jsme tyto děti shromažďovat, kupovat jim hračky a hrát si. Celé léto jsem si s dětmi hrála v blocích. Učil jsem je, jak si hrát, jak se chovat, začali jsme se poznávat, komunikovat, mluvit o věcech ze života. Léto, během něhož si děti začaly utvářet své představy o budoucnosti, mnoho z nich zanechalo školní docházky. Když se blížilo září, navrhla jsem, abychom zašli do školy, promluvili si s učiteli, zapsali je, nakoupili jim školní pomůcky a zahájili školní rok.