Jmenuji se Angelina Hadžimitová a jsem pravnučkou fotografa Angela Hadžimitova (1887–1962), jednoho z prvních fotografů v Bulharsku a kronikáře města Samokov.

Před více než 100 lety fotografoval lidi a život v našem městě.

Dnes digitalizuji část jeho skleněných fotografických desek a zveřejňuji snímky v naději, že někdo pozná tvář, jméno, rodinu, dům, příběh.

A to se již začíná dít.

Samokov začal poznávat sám sebe. Lidé z našeho města objevují své blízké, sdílejí jména, rodinné vazby a vzpomínky. Archiv mého pradědečka se setkal s živou pamětí Samokova. Z těchto poznání vzešel další krok: nahrávat videopříběhy s potomky lidí z fotografií.

Tak vznikl „Životopis Samokova“.

Myšlenkou je, aby se stará fotografie setkala s živým vyprávěním.

K rozpoznaným fotografiím se přidají příběhy rodin, potomků a lidí, kteří si paměť stále uchovávají.

Fotografie uchovávají tváře. Příběhy uchovávají město.

Shromážděné prostředky pomohou v první fázi projektu:

• digitalizaci a zpracování archivních fotografií

• natočení prvních osobních videopříběhů

• střih videí

• odborná videa pro archiv s podporou Historického muzea v Samokově

• výstava v muzeu

• QR kódy k videopříběhům

• základní digitální archivní modul

Pojďme společně založit živý archiv paměti Samokova.

Protože za každou starou fotografií stojí rody, domovy, osudy a hlasy.

A člověk je živý, dokud je někdo, kdo vypráví jeho příběh.

Děkuji všem, kteří tento počátek podpoří.

Pro rodiny. Pro Samokov. Pro budoucí generace.

Angelina Hadžimitova