Iris je úžasná čtyřletá holčička, dlouho očekávané a vytoužené dítě. Během těch let, co nám naplňuje srdce i život, jsme si všimli, že vykazuje některé znaky autismu, ale bylo pro nás těžké připustit si, že by mohla mít autismus. Před třemi měsíci jsme však sebrali odvahu a rozhodli se navštívit odborníka, abychom zjistili, proč nemá všechny dovednosti, včetně řeči, které by v tomto věku měla mít. Byla jí diagnostikována střední forma autismu. Bylo nám řečeno, že je to chytré dítě, o mentálním postižení nemůže být ani řeč a má velkou šanci, že se bude moci začlenit do společnosti, což je vlastně protimluv. Čte od 3 let, v rumunštině i v angličtině, i když tehdy uměla říct jen pár slov. Už dva měsíce chodíme na terapii (díky Bohu, měli jsme šanci a štěstí, že jsme mohli využít bezplatných sezení, ale nevíme, zda to bude na neomezenou dobu) a dělá mimořádně dobré pokroky. Je mnohem upovídanější, aktivnější a pozornější. Děkuji za to Bohu. Ale kvůli naší finanční situaci se stalo, že jsme několikrát chyběli. Mým jediným přáním je vidět své dítě v pořádku a bolí mě srdce, když vidím, že mu nemůžu dát šanci, protože jsme neměli peníze na cestu. Chci mít jistotu, že už nikdy nebudeme chybět na sezeních, na která se tak těší (protože se vždycky nemůže dočkat, až půjdeme „si hrát“ s holčičkami) a která jsou pro její uzdravení velmi důležitá. Jsem vám vděčná za jakýkoli příspěvek, ať už je jakkoli malý.