Dobrý den všem. Jmenuji se Kiryl. Jsem uprchlík z Běloruska a od roku 2021 jsem utekl a žiji v Litvě. Ze začátku to nebylo tak zlé, ale zdá se, že s každým rokem je to jen těžší - nové přísné zákony proti cizincům, ztráta zaměstnání a další nové účty a pojištění, které je třeba platit. Snažil jsem se žít sám - od 20 let jsem úplně sám a rodinu jsem od roku 2021 neviděl - všichni zůstali v Bělorusku. Bohužel se nemohu vrátit do své země - je to pro mě velmi nebezpečné, protože jsem v roce 2020 protestoval (možná jste slyšeli o tom, co se v Bělorusku stalo v roce 2020), takže mám zákaz ve své zemi. Zabrali mi domov a teď musím přežívat jen sama - nikdo z rodiny mi nemůže pomoci, doslova nikdo. Ani moji rodiče, ani ostatní příbuzní. A teď je to pro mě nejtěžší období. Jsem na pokraji sil, doslova přežívám. Sama si nemůžu dovolit koupit nové oblečení ani jiné drobnosti. Někdy se musím rozhodovat mezi nákupem jídla nebo hygienických potřeb a sotva zvládám platit nájem. Bojovala jsem s depresemi, což vedlo k tomu, že jsem přišla o práci. Teď, ať se snažím sebevíc, nikdo tu nepotřebuje anglicky mluvícího cizince. Ráda bych pracovala jako baristka, ale i to zůstává jen snem. Nikdy mi nedali žádnou šanci a všechny ostatní práce, které jsem předtím dělala, nabízely jen příliš nízký plat na to, abych měla na všechno dost prostředků. Tak jsem to začala vzdávat...

Mám teď tolik problémů, že jsem uvízla v nekonečném koloběhu nesplacených účtů a dluhů. Mám zdravotní problémy. Nemůžu si ani spravit zuby, které se mi kazí, a je to čím dál horší. Prostě nemám pojištění a soukromí zubaři jsou pro mě příliš drazí. Sotva žiju. Je to o přežití. Mám spoustu účtů po splatnosti a vleču se do spousty velkých dluhů. Některým lidem nevadí čekat, ale je to prostě srdcervoucí je zklamat. Některým lidem však není příjemné, že otálím se splácením. Někteří lidé mi vyhrožují - že mě zmlátí, fyzicky mi ublíží, že mi zničí osobní život nebo dokonce něco horšího. Prostě se bojím. Myslím na to každý den a dokonce se stydím o svých dluzích někomu říct. Mám pocit, že jsem si právě zničil život a že to nejde napravit, ať se snažím sebevíc. Je prostě těžké s tím žít... Už nevím, co mám dělat a koho požádat o pomoc...

Chci pracovat, opravdu si chci najít práci! Ale je tu nový zákon, že musíte umět litevsky, a nechápejte mě špatně, snažím se to naučit. Jen v tom nejsem dost rychlá. Jenže k tomu, abyste složili zkoušku a získali certifikát o znalosti jazyka, potřebujete také kurzy, které VŽDY stojí peníze. V mé situaci si to prostě nemůžu dovolit. Vidíte v tom nějaký paradox? Chcete-li získat peníze - musíte pracovat. Abyste získali práci - musíte si pořídit kurzy. Abyste získali kurzy - musíte získat peníze. Abyste získali peníze - musíte... No, pracovat. Jo. Opravdu nevím, co teď můžu dělat.

Důvod, proč jsem přišel na webové stránky, jako je tato, abych požádal o pomoc, je ten, že jsem úplně ztratil veškerou naději. Zkoušel jsem spoustu věcí. Brzy přijdu o bydlení, protože nemám dost peněz na další nájem, můj bankovní účet se blíží k nule. Občas hraju na kytaru v podzemí, abych si něco vydělal, zkoušel jsem prodat nějaké své věci, ale nic nevyšlo. Je to ubohé, opravdu. Připadám si jako odpad. Přiznávám - jsem na pokraji vstupu do chudoby a nikdo mi nemůže pomoci. Nevím, kam půjdu. Chci jen žít... To je můj sen. Chci se vypořádat se všemi těmi věčnými problémy a být svobodný. Chci jít dál. Chci zaplatit účty a splatit dluhy. Chci si udržet svůj nájem. Chci se vypořádat se svými zdravotními problémy a opravit si zuby. Možná toho chci hodně. Možná to tak není. Je to moje chyba, že jsem se dostal tak nízko, ale chci druhou šanci. Chci všechno napravit. Potřebuji jen malou pomoc - ruku, která by mě vytáhla z té stoky, do které jsem spadla...

Prosím všechny ty lidi, kterým by na tom mohlo záležet, lidi, kteří mají dost prostředků na to, aby mohli žít a třeba i pomáhat jiným lidem... Slyšel jsem vyprávět o pojmu ''bohatí lidé plní přání chudých'', nevím, jestli ty příběhy byly někdy pravdivé a jestli je to věc, o kterou prosím. Jen opravdu prosím o pomoc na kolenou. Zachránit mě může jakákoli částka. Nikdy jsem nečekala, že se ve svých 23 letech dostanu do takové fáze. Prostě jsem asi neměla tolik štěstí. Prosím o pomoc, abych se nestal bezdomovcem a neumřel hlady. Budu vděčný za pomoc na léky, nájem, jídlo, jazykové kurzy (abych měl v budoucnu stabilní práci) nebo splácení dluhů. Jakoukoli pomoc. Možná jsem příliš naivní, když si myslím, že na takových stránkách najdu pomoc, ale každopádně nemám co ztratit.

Můžu vám v klidu dokázat, že jsem skutečný člověk a že opravdu potřebuji pomoc. Můžeme živě chatovat na video/audio. Můžeme si popovídat, pokud se rozhodnete mě kontaktovat. Mohu vám poskytnout veškeré důkazy, které mohu (o mém statusu uprchlíka atd.), a tak doufám, že tímto způsobem vám mohu ukázat, že si nic nevymýšlím. Celý příběh je skutečný a já jsem skutečný člověk, který se bojí, že mu nic nezůstane. Můžete se podívat na mé sociální sítě, kde si můžete prohlédnout více informací o mně a přesvědčit se: Jsem skutečný člověk:

Facebook - https://www.facebook.com/pastghoster

Instagram - https://www.instagram.com/kirylmatusevich/

WhatsApp +37066855955

Telegram @kirillAVGNMCcan

Prosím, kontaktujte mě, pokud mi můžete pomoci nebo nabídnout cokoli. Možná mi zachráníte život.

Děkuji vám,