🇦🇨

Odpověď srdce 🌿

Slova ženy, která začíná svou cestu od nuly — ale s vírou, snem a láskou.

Žiji tam, kde žijí ti, na které život doléhá o něco víc. Kde je každý den jako ráno bez záclon, kde vítr prochází škvírami a sny klepou na okna v naději, že je někdo uslyší.

Ještě nemám dům ani byt. Ale mám srdce plné tepla. Mám lásku, kterou si vážím. Mám sen – ne o luxusu, ale o skromném koutku. Teplém, skutečném. Kde bude místo pro mě, pro mou rodinu. Kam může přijet moje dcera na návštěvu. Kde můžeme prostě žít.

Nežádám o almužnu. Žádám, aby mě vyslechli. Aby vyslechli hlas ženy, která se postaví na nohy, aby si vybudovala něco svého. Svůj vlastní přístav. Svůj vlastní krb. Svůj vlastní malý příbytek, kde bude znít hudba, kde se bude šít radost, kde bude růst teplo.

Chci začít v malém – alespoň s bytem. Možná jen s jedním pokojem, ale s okny do budoucnosti. A jak to dopadne – nezáleží jen na mně. Možná i na vás. Na tom, kdo to právě čte.

Pokud cítíte odezvu, pokud vaše srdce říká: pomoz, — beru to jako znamení. Nezapomenu na to. A vaše pomoc se stane cihlou v domě, kde bude žít láska.

Děkuji. Za vaši pozornost. Za vaši účast. Za to, že jste tu, i když se neznáme.

S úctou, Olga a moje rodina!

🇪🇪

Odpověď srdce 🌿

Slova ženy, která začíná svou cestu od nuly – ale s vírou, snem a láskou.

Žiji tam, kde žijí ti, na které život trochu více tlačí. Kde je každý den jako ráno bez záclon, kde vítr prochází škvírami a sny klepou na okna v naději, že je někdo uslyší.

Ještě nemám dům ani byt. Ale mám srdce plné tepla. Mám lásku, kterou si hýčkám. Mám sen – ne o luxusu, ale o prostém koutku. Teplém, opravdovém. Kde je místo pro mě, pro mou rodinu. Kam může přijít na návštěvu moje dcera. Kde můžeme prostě žít.

Nežádám o almužnu. Prosím, aby mě vyslyšeli. Aby vyslyšeli hlas ženy, která se zvedá, aby si vybudovala něco svého. Svůj přístav. Svůj krb. Svůj malý domov, kde zní hudba, kde se šije radost, kde roste teplo.

Chci začít v malém – alespoň s bytem. Možná jen s jednou místností, ale s okny, která hledí do budoucnosti. A jak to dopadne – to nezáleží jen na mně. Možná i na tobě. Na tom, kdo to právě čte.

Pokud cítíš odpověď, pokud ti srdce říká: pomoz mi, – beru to jako znamení. Nezapomenu. A tvá pomoc se stane cihlou v domě, kde žije láska.

Děkuji vám. Za pozornost. Za účast. Za to, že jste, i když se neznáme.

S úctou, Olga a moje rodina!

🇷🇺

Odpověď srdce 🌿

Slova ženy, která začíná svou cestu od nuly – ale s vírou, snem a láskou.

Žiji tam, kde žijí ti, na které život trochu víc zatlačil. Tam, kde je každý den jako ráno bez záclon, kde vítr prochází škvírami a sny klepou na okna v naději, že budou vyslyšeny.

Zatím nemám ani dům, ani byt. Ale mám srdce plné tepla. Mám lásku, kterou si hýčkám. Mám sen – ne o luxusu, ale o skromném koutku. Teplém, opravdovém. Kde bude místo pro mě, pro mou rodinu. Kam bude moci přijít na návštěvu moje dcera. Kde budeme moci prostě žít.

Nežádám o almužnu. Žádám, abyste mě vyslechli. Vyslechli hlas ženy, která se staví na nohy, aby si vybudovala něco svého. Svůj přístav. Svůj domov. Svůj malý příbytek, kde bude znít hudba, kde se bude šít radost, kde bude růst teplo.

Chci začít v malém – třeba jen s bytem. Ať už s jedním pokojem, ale s okny do budoucnosti. A jak to dopadne – to už nezáleží jen na mně. Možná i na tobě. Na tom, kdo to právě čte.

Pokud cítíš odezvu, pokud tvé srdce říká: pomoz, — beru to jako znamení. Nezapomenu na to. A tvá pomoc se stane cihličkou v domě, kde bude žít láska.

Děkuji ti. Za pozornost. Za účast. Za to, že jsi nablízku, i když se neznáme.

S úctou Olga a moje rodina!